Splav (1922)/Má kovárna
Splav (1922) | ||
Ulice | Má kovárna | Rod |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Má kovárna |
Autor: | Fráňa Šrámek |
Zdroj: | ŠRÁMEK, Fráňa. Splav. Moravská zemská knihovna v Brně |
Vydáno: | V Praze: Fr. Borový, 1922 |
Licence: | PD old 70 |
Jsi nejmilejší vždy mi, řeřavíc.
Jak z klece podrážděných lvic
já kořist z ohně vyrvu, pružnoboký tvar —
ach, bozi v nebi jsou, ne v kovárně,
a já se nerouhám, jen hřeším rozmarně,
když nabízím jim kořist svou co dar.
Snad nechtějí. Snad vezmou též. Mám úsměv jen
a ruce mdlé, když boj je ukončen;
na kovadlině sedě, rád bych ticho pěl:
Večere, z luk a sadů vejdi v duši mou,
mé sny nechť ovečkami z pastvy jdou,
na čelo horké vlož mi jitrocel…