Splav (1922)/Dívka a čtyrlístek
Splav (1922) | ||
Neopatrný | Dívka a čtyrlístek | Žena a jediný |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Dívka a čtyrlístek |
Autor: | Fráňa Šrámek |
Zdroj: | ŠRÁMEK, Fráňa. Splav. Moravská zemská knihovna v Brně |
Vydáno: | V Praze: Fr. Borový, 1922 |
Licence: | PD old 70 |
Slyš ty mne, čtyrlístku, slyš ty mne, jeteli,
nyní mu nesmím již říkati, příteli,
když jsme se už políbili,
musím říkat, ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním,
zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý,
směje se, zpívá si milý.
Čtyrlístku, necítíš? Někdo nás, zdá se mi,
poházel tichounce bílými růžemi.
A tišeji, tišeji mnohem
zašeptal, sbohem.
On! Přítel! Zachází! Zašel již bezmála,
kéž by se ohlédl, bych se naň usmála.
Neohled. Zašel. Co je mu?
Teď mohu už jen k milému.