Splav (1922)/Bratr smutek

Splav (1922)
Rod	Bratr smutek	Kdybych byl pastevcem koní

Údaje o textu
Titulek:	Bratr smutek
Autor:	Fráňa Šrámek
Zdroj:	ŠRÁMEK, Fráňa. Splav. Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	V Praze: Fr. Borový, 1922
Licence:	PD old 70

Snad někdy již ve hře v kuličky
zahrál jsi se mnou kuličkou černou,
a když jsme válčili, byl jsi již se mnou,
v žal jsi mi radost z dřevěné šavličky.

dal mi pak usednout na břehu řeky,
po proudu šavličku pustit a sníti,
zatím co z olšoví, vrbin a sítí
hlas tvůj mne uspával, hedvábně měkký…

Dny přišly slavné pak, víno a plamen,
za stromy ukryté dívky kol zvaly,
od stromu k stromu poletovaly.
Co já jsem uchvátil, vzal jsi z mých ramen,

hebce svou kořist nes’, vadnoucí snítku,
pro marnost zloupenou života stromu,
a tiše šeptaje: vraťme se domů,
prstem jsi ukázal hřbitovní zídku.

Hledaje jinou, nalézám stále
věrnou tvou, nad všechny věrnější ruku,
a ze všech srdcí, na něž kdy tluku,
prázdnou zníš ozvěnou v neživé skále.

Němí dva rybáři, s nadějí klamnou,
nad jedním splávkem dřímotně bdíme.
My se už, bratře, nerozloučíme.
S břehu až spadnu, kruhem se uzavřeš za mnou…