Splav (1922)/Účtování
Splav (1922) | ||
Vězeň | Účtování | Prosinec |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Účtování |
Autor: | Fráňa Šrámek |
Zdroj: | ŠRÁMEK, Fráňa. Splav. Moravská zemská knihovna v Brně |
Vydáno: | V Praze: Fr. Borový, 1922 |
Licence: | PD old 70 |
Poslední den v roce; dneska jistě přijde,
celý rok se toulá, dnes se jistě vrátí.
Tenhle večer vždycky musíme být spolu,
musíme si povídati.
Že jí srdce nedá, říkává mi vždycky,
nevím, proč vždy při tom hledí stranou,
že se mnoha lidí ptala, než mne našla,
že je tolik uondanou…
a, zda nepřekáží… mám-li něco k pití ?
rum… a hojně rumu… že je jako zbitá —
hlas jí jaksi vypráh’ a je jaksi suchý,
ona ví to a je rozpačitá.
Dárek koupila mi, zalže trochu, ale —
že se jí to nehodilo vzít ho s sebou.
A smí-li botky sejmout, zmáčené má strašně,
že ji tolik nohy zebou.
Zasedne pak k stolu; povytáhne lampu,
abych viděla tě lépe, dechne tiše.
Hledí na mne, potom kolem, kývá hlavou,
pochovává něco tiše,
pochovává, pochovává. Mlčí chvilku,
tázavě pak, plaše ke mně vzhlédne.
A já kývnu. Rozumí mi, zavře oči.
Rozumí mi. Strašně zbledne…