Ottův slovník naučný/Špicberky: Porovnání verzí

'''Špicberky''' (''Spitzbergen''), skupina ostrovů v Sev. Ledovém moři mezi 76½° a 80° 48′ s. š. a 10°–30° v. d. od Greenwiche, mezi mořem Grónským na záp. a Barendszovým na vých., zaujímají as 66.600 ''km''². Největší ostrov {{Prostrkaně|Západní}} '''Š.''' (''Westspitzbergen'') dělí rozčleněný Eisfjord od z. a hluboký Wijde Bai od s. ve tři poloostrovy. Na záp. přiléhá k němu dlouhý a úzký ostrov Prince Charles Foreland, na sev.-záp. malý ostrov Dánský; úzký průliv Hinlopenův dělí na sev.-vých. hlavní ostrov od {{Prostrkaně|Severovýchodní země}}, na jihovýchodě pak Storfjord ostrovy Edgeův čili Stans Foreland a Barendszův, mezi těmito pak vine se úzký Walter Thymenův záliv, mezi Záp. '''Š.''' a Barendszovým ostrovem Helis-Sund. Dále na východě oddělena od velikých ostrovů průlivem Olžiným skupina ostrovů krále Karla. Západní '''Š.''' mají 39.535 ''km''², Sev.-východní země 10.462 ''km''², Stans Foreland čili ostrov Edgeův 6332 ''km''² a ostr. krále Karla 315 ''km''². Pobřeží ostrovů rozčleněno je četnými, rozeklanými a hlubokými fjordy a zálivy, povrch jest velmi hornatý a vystupuje na Záp. '''Š'''-kách v již. části Hornsundtindem do výše 1390 ''m'', Špice Newtonova v Chyleniově pohoří na sev.-vých. poloostrově hlav. ostrova 1750 ''m''. Složeny jsou hlavně z usazených hornin, hojně zastoupeny jsou archaické vrstvy a žula, pak cambria, silurské břidlice, křemence a vápence. Jen tyto jsou silně zvrásněny, poloha pozdějších pak málo pozměněna, totiž devonských a karbonsko-permských, triasových mořských, jurských mořských i sladkovodních, třetihorních mořských i sladkovodních s uhelným uložením. Diabasy pronikají starší horniny až k juře. Velmi značné dislokace a tektonické změny v tertiéru pozměnily podobu povrchu, nové zdvíháni dosvědčují pobřežní terasy ve výši 130 ''m'' na Eisfjordu. Za ledové doby '''S.''' byly pokryty ledovcem téměř úplně, nyní zbývá ledovec vnitrozemský na Severovýchodní zemi, na sev.-vých. poloostrově Záp. '''Š'''-ků a v menším rozsahu i na ostrově Edgeově, největší čásť vnitrozemí tvoří horskou krajinu, někde rázu velehorského, s ledovci sahajícími až do moře a údolími. Východní pobřeží Záp. '''Š'''-ků, Edgeův ostrov a ostrovy krále Karla vykazují ploché vysočiny. {{Prostrkaně|Podnebí}} Záp. '''Š'''-ků jest pod vlivem Golfského proudu, je tedy poměrně teplé, dosti mírné, ale velmi nestálé. Hann vypočítal na základě pozorování za švédského přezimování v l. 1872–73 a 1882 až 1883 konaných tyto střední teploty pro 79° s. š. na záp. pobřeží: rok −7,6°, nejstud. březen −17,0°, červenec +4,8°, absol. min. −З8−38,2°, max. +13,6°. Záp. a vých. větry jsou stejně časté a převládají nad jinými směry. Srážky jsou malé, ale časté, mlhy hojné. Vých. pobřeží jest studenější. Podnebí záp. pobřeží pokládáno jest za velmi zdravé. {{Prostrkaně|Květena}} jest poměrně bohata, je známo 122 rostlin cévnatých, z nich mezi Monokotyledony zvláště trávy jsou časté, z Dikotyledon rody ''Caryophyllaceae, Saxifragaceae, Cruciferae, Ranunculaceae a Rosaceae'', stromovitých je 7. Nejbohatší vegetace nachází se na vnitřních svazích fjordů, na pobřežích mlhy brání ozáření. Až do výše 900 m byly pozorovány Phanerogamy, mezi nimi ''Papaver nudicaule'' L. Možno děliti květenu ve tři formace, »fjeldovou«, pobřežní a bažinnou. Miocenní květena jest všearktická, v době ledové patrně vše zničeno a nové nastěhování nastalo z Evropy. Různost značná s východ. Grónskem. ''Aulacomnium palustre'' Schwaegr. pokrývá širé plochy bujnou zelení a jest potravou sobům. Velmi hojně mechy. {{Prostrkaně|Zvířena.}} Ze ssavců pozemních sobi, medvědi polární a lišky žijí na ostrovech, ohromné množství vodního ptactva v létě se tu hnízdí, bohatá zvířena mořská v některých druzích vyhubena téměř nesvědomitým velrybolovem. Stálého obyvatelstva není.