Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/Ze studentských let Hálkových: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m Redakční poznámky šablonou |
m +odkaz na skeny, související, {{Poznámky pod čarou}} |
||
Řádek 4:
|AUTOR=[[Autor:Jan Herain|Jan Herain]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]].''
▲|ZDROJ=''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]].'' Nákladem Umělecké besedy v Praze, 1893. s. 155–157.
|VYDÁNO=
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
{{Forma|proza}}
<small>Viz stranu 105.{{Redakční poznámka|Zde [[Mé prvé setkání s V. Hálkem]].
{{Vspace}}
Řádek 44 ⟶ 41:
Teprve třetího roku poměr k domovu utvařoval se o něco přátelštěji. Jednoho dne přišla sestra zase k bratrovi a přinesla mu košík buchet. Ty buchty měly býti prostředníky smíru mezi rodiči a synem; ale Hálek jich nepřijal, a takž nezbylo sestře, než aby buchty opět sebrala a s nepořízenou vrátila se domů.
Rozkol mezi rodiči a synem byl dovršen; Hálek, jenž se zatím vzdal dalších studií a věnoval se výhradně literatuře, platil u svých rodičů i u sousedů své rodné vísky za studenta zběhlého.<ref>Je známo, že starého Hálka se synem smířilo teprve první provozování dramatu „Carevič Alexej“. Pražští přátelé Hálkovi přiměli tvrdošíjného otce básníkova, aby se šel podívat na první představení synovy tragedie. Otec povolil, a v povahách caře Petra I. a jeho neústupného syna Alexeje shledal obraz povahy své i synovy. Tragické rozuzlení sporu mezi carským otcem a synem hnulo srdcem básníkova otce a bylo příčinou potomního smíru Hálkova s otcem.
Z různých upomínek rodiny Pfeifrovy, týkajících se Hálka, uvedeme dvě, tři episodky.
Řádek 70 ⟶ 67:
Tak se Hálek rozešel s Pfeifrovými. V jich rodině chová se však podnes podobizna Hálkova z dob studentských, čistě tužkou provedená, jejíž reprodukci zde podáváme.
{{Poznámky pod čarou}}
{{Konec formy}}
{{Redakční poznámky}}
| |||