Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893/Josef Braun: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Redakční poznámky šablonou
m +odkaz na skeny, související
Řádek 4:
|AUTOR=[[Autor:Josef Ladislav Turnovský|Josef Ladislav Turnovský]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]].'' NáklademPraha Umělecké: besedynákladem vUmělecké Prazebesedy, 1893. sS. 86. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/20998937 Dostupné online.]
|ORIGINAL=
|ZDROJ=''[[Vzpomínky na paměť třicetileté činnosti Umělecké besedy 1863—1893]].'' Nákladem Umělecké besedy v Praze, 1893. s. 86.
|VYDÁNO=
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|PŘELOŽIL=
|LICENCE-PŘEKLAD=
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍSOUVISEJÍCÍ=[[Autor:Josef Braun|Josef Braun]]
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
Řádek 21 ⟶ 18:
 
{{Vspace}}
Starý vlastenec Petr Miloslav Veselský v Kutné Hoře doporučil mi asi před desíti lety mladého literáta-učitele, jenž právě vstupoval do světa a potřeboval přátelské úsluhy. Šlo tehdy prozatím o dopravu mladého muže do Vídně, kde přijal místo podučitelské na škole Komenského. Domnívaje se, že redaktoři žurnalů mohou disponovati jízdními lístky železničními, žádal starý Veselský pro mladého přítele jízdní lístek a pokud možno něco k tomu. Však prý Josef Braun, velmi nadaný spisovatel, odmění se nějakou historickou povídkou, vždyť prý někdy po celé půldny sedává v starém archivu Kutnohorském, jejž Veselský spravoval, a vypisuje si všeliké věci hlavně z věku XIV. a XV.
disponovati jízdními lístky železničními, žádal starý Veselský pro mladého přítele jízdní lístek a pokud možno něco k tomu. Však prý Josef Braun, velmi nadaný spisovatel, odmění se nějakou historickou povídkou, vždyť prý někdy po celé půldny sedává v starém archivu Kutnohorském, jejž Veselský spravoval, a vypisuje si všeliké věci hlavně z věku XIV. a XV.
 
Jízdního lístku do Vídně Josef Braun ovšem neobdržel, ale „něco k tomu“ jsem mu opatřil a jinoch odjel na své místo. Veselský byl velmi potěšen, že nepřimlouval se nadarmo. A brzo poznali jsme, že mínění Veselského o nadání Braunově bylo správné. Poslal z Vídně pro Ottův Slovanský kalendář, jejž jsem tehdy pořádal, povídku z dějin kutnohorských a dali jsme ji na místo přední. Potom objevovala se v časopisech od Brauna jedna práce za druhou a o všech se říkalo, že jsou dobré. Účinek spisů Třebízského byl u něho zjevný.
 
Po několika letech obdržel jsem veliké psaní z Buštěhradu. Braun byl zatím opustil Vídeň a byl podučitelem v Buštěhradě. Odtud mi psal k svátku sv.  Josefa a přiložil akvarelovou podobiznu Jos. Kaj. Tyla, svého rodáka kutnohorského. V připojeném listu vzpomínal úslužnosti, jížto jsem mu byl před lety na cestu do Vídně pomohl, a poslal mi na památku obraz Tylův. Věděl dobře, čím mne potěší. Chovám obrázek ten, rukou Braunovou kreslený i malovaný, skutečně jako milou památku. Josef Braun uměl býti vděčným; projevoval to způsobem ušlechtilým.
{{Konec formy}}
{{Redakční poznámky}}