Děje království českého/§. 70.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
ještě jedna chybka...
m a další, zřejmě jich tam bude, OCR není dokonalé, text je potřeba přehlédnout...
Řádek 24:
Mezi příběhy těmito na hlavním dějišti války učinili Slezáci a Lužičané Matiášovi příchylní s loupežnou zběří křižáků záhubný vpád do Čech od Žitavy, ale jsou krvavě poraženi u Turnova. Naproti tomu hned po dobytí Třebíče od Uhrů vtrhnul syn Zdeňka Šternberského Jan od Jihlavy do jižních Čech, vypálil Týn na Vltavě, porazil Vodňanské, přinutil Jana Rosenberského ke smlouvě se Zdeňkem a s Matiášem, a přiměl měšťany Budějovické ku přistoupení k jednotě. Matiáš sám opanoval větší část Moravy bez mnohé těžkosti. Nebo Brno, Olomouc a některá jiná města přijaly jej ochotně; biskup Olomoucký držel již prvé s jednotou panskou; někteří páni přidali se k němu buď rádi, buď nerádi; dobyl také mocí Uherského Brodu, a oblehl Hradiště, které však hrdinsky jest bráněno. K velké škodě krále Jiřího vzdal se téhož času Hoyerswerd v Lužici a Frankštein ve Slezsku jeho protivníkům, později také pevný klášter Hradiště u Olomouce. Naproti tomu vzdal se královským po dlouhém obléhání hlavní hrad Zdeňkův, Konopiště, a ku konci roku, po odtažení Matiáše do Uher, započal výtečný vojevůdce český Vácslav Vlček již opět záhubné vpády do Rakous.
 
Již v Lednulednu roku 1469 přitáhl král Matiáš opět do Moravy, kdež vzdal se mu pevný hrad Špilberk nad Brnem. Odtud hnul s velkou mocí ke hranicům českým, vtrhnul do země přes Litomyšl a Vysoké Mýto, poplenil celou rovinu kraje Chrudimského, a přešed přes hory Železné do Čáslavska, pokusil se o dobytí hradu Lichtenburka zradou, však darmo. Hlavnějším účelem bylo mu zmocniti se Kutnéhory. Ale tam sebral v pravý čas král Jiří vojsko k obraně, vytáhl odtamtud ke Čáslavi, potom pak Matiáše v tuhé zimě sklíčil u Vilémova tak, že ani v před ani v zad nemohl hnouti vojskem svým, nejvíce jízdným, bez nebezpečenství úplné záhuby. V té nouzi dal se v přátelské vyjednávání. Ve vsi Auhrově sešli se obadva králové osobně (24. února), a zavřeli smlouvu oustní, kterou se Matiáš zavázal přičiniti se o smíření krále Jiřího a Čechů s papežem na základě stvrzení kompaktat, a zanechati války s ním. Zavřeno tudíž hned příměří, a položen sjezd k dalšímu vyjednání všeho v Olomouci.
 
Ale Matiáš nemyslil při smlouvě této na nic leč na podvod. Sjezd umluvený, v němž účastnili se legatové papežští Rudolf biskup prvé Lavantský a již Vratislavský (nástupce Jošta zemřelého r. 1467) a Vavřinec biskup Ferrarský, konal se v poli mezi Olomoucí a hradem Šternberkem, i skončil se při neoblomnosti legatů zase toliko oustní smluvou mezi králi a prodloužením příměří; ale mezi smlouváním tímto jednalo se tudíž v Olomouci tajně o zvolení Matiáše za krále českého od pánů strany Zdeňkovy, kteří chtěj nechtěj musili jemu koruny podati, bojíce se, aby sic opravdu s králem Jiřím se nesmluvil a jich neopustil. Dne 22. dubna rozjeli se spolu králové, a již 3. Května dal se Matiáš slavně prohlásiti za krále českého, ano jmenoval hned přední pány jednoty Zelenohorské, ač na jalovo, ke všechněm nejvyšším úřadům zemským v Čechách. Za nedlouho potom jel do Vratislavě, dal sobě přísahati od svých stoupenců, a hrozil násilím těm, kteří nechtěli býti v tom jemu po vůli.