Petr Chelčický: Porovnání verzí

Nebyli to však jediní jeho učitelé. Neváhá jmenovati ani jejich protivníky, ale vedle nich byli to také Valdenští, kdo na něho měli vliv, právě v této otázce snad největší. Je jistě karakteristické, že ani těchto styků se neostýchal, ač šlo o kacíře církví odsouzené; neboť jméno kacíř, byť i husitství přineslo tu jisté zmírnění, bylo hrozné celému středověku — a Chelčický, třeba z jeho názorů vyzařují i myšlenky moderní, je člověk plně středověký, se středověkem myslící i cítící, i když se autoritě středověké nepodroboval. Ale i tu, třeba se i od nich mnoho učil, zaujímá Chelčický vždy místo samostatné, jako snad vůbec nedovedl cizích názorů přejímati bez kritiky, cizí myšlenky nedovedl vyslechnouti, aby jí svým duchem nezpracoval.

 

 

Zprávy, které nás o Chelčickém došly, tomuto jeho významu nejsou úměrné. Bývá-li nazýván Petrem z Chelčic, a vidíme-li později, že tato vesnice u Vodňan vskutku bývala jeho bydlištěm, nelze přece zcela určitě, nýbrž jen s velikou pravděpodobností míti za to, že se zde také narodil, a také dobu jeho narození lze spíše dohadem než bezpečně klásti do posledního desetiletí 14. stol., nebo krátce předtím. Řadu určitějších zpráv zahajují jeho styky s Husem, které nejspíše lze vztahovati na pobyt v Praze, nikoli na nějaké nahodilé setkání v době Husova působení na venkově (po r. 1412). Byla to patrně kaple Betlémská, která Chelčického lákala do Prahy jako někdy Štítného Milíčův Jerusalem, poněvadž na universitě, neznaje dostatečně latiny, vzdělání hledali nemohl. Ale styky s Husem a jeho stoupenci staly se mu dostatečnou náhradou. Z rozprav s nimi čerpal poučení, od nich dostávalo se mu výpisů a překladů z knih latinských (zvláště také z Wyclifa), oni mu otevírali nový svět, nebo aspoň určovali směr myšlenkovému vývoji již dříve probuzenému. Chelčický byl novému opravnému směru získán úplně a s nadšením přijímal zejména přijímání pod obojí.