Autor:Jaroslav Vrchlický: Porovnání verzí

* [[Sežloutla ta lípa…]] – uveřejněno v almanachu básní jihočeské omladiny Anemonky (1871)<!-- nenalezeno ve sbírce -->

* [[Vittoria Colonna]] {{Online Kramerius|ABA001|11467285}}

 

=== Próza ===

* Percy Bysshe Shelley:

** [[Odpoutaný Prometheus]] {{Online Kramerius|ABA001|12240226}}

** [[Výbor lyriky (Shelley)|Výbor lyriky]]

* Torquato Tasso: [[Výbor lyriky (Tasso)|Výbor lyriky]] – 3&nbsp;svazky

* [[Antonín Macek]] napsal o Vrchlickém ve sbírce [[Poesie sociální]] na str. 78–79:

{{Citace|Jaroslav Vrchlický (Emil Frida, nar. 1853). Obrovským lesem je poesie Vrchlického. Obsahuje básně všech dějinných epoch a zvláště skvělá čísla jsou z dob antických a slunné renaissance. — Básník líčí v hymnických tonech počátky života z chaosu, rozvinuje obrazy pravěku a konečně otvírá v slavné nádheře svět antiky, nadšen krásou a silou velkých děl uměleckých starých Řeků. — Ukazuje středověk ve velkolepých a chmurných obrazech; překladem největší básně katolického středověku, Danteovy »Božské komedie«, seznamuje s grandiosními a chmurnými vidinami velkého vyhnance florentského. — Dýše v ovzduší renaissance, překládá velké básníky bujné fantasie a nádherných popisů: Ariosta i Tassa; vystihl chmurný děj života i lásky největšího umělce renaissance Michel-Angela v básni »Vittoria Colonna«. Milostné básně Vrchlického mají často melodické kouzlo, smyslné teplo, záři maleb Tizianových. — Ze vzdálených kultur a věků vrací se básník k své době, s jejími rozpory nitra, s rubem skvělé na pohled moderní civilisace. On, který viděl jas a zářící umění řecké i renaissanční, nezavírá oči před sociálními rozpory doby dnešní, jež lidskost, osvětu a civilisaci na rtech, daleka je přec uskutečnění ideálů lidstva. Vývoj lidstva neukončen, vše to obrovité, co bylo, sfingy, sochy antické, díla renaissance, boje a visiony středověku, to vše jsou zlomky nesmírné, nedopěné epopeje lidstva. — Básník zachycuje i v denním živote dojmy, sny a nálady a v tom nesmírném množství tonů, barev, pocitů, záře i stínů lyriky jeho, ozývají se též akkordy sociální. Chce zářnou vlnu světla osvěty všem, které dle jména osvícené lidstvo nechává v duševní tmě a surovosti; při srovnání nádhery přírody a hřmění ničivých děl protestuje proti barbarství modernímu; kreslí i zjev udřeného dělníka volajícího o spravedlnost, stojícího jak živá, děsná hrozba neupřímné kultuře dneška. Z minulosti zachytil Vrchlický v »Selských balladách« zjevy sociálních bouří selských. V silné, stručné a prosté formě stajeny jsou výbuchy vzteku, vzpoura, nářek a žal selských porobenců, úpicích v pekle poddanství a mstících se strašlivě na nelidských otrokářích. — Budiž ještě zmínka o básnických pracích Vrchlického v oboru překladů z básníků světových. Téměř ze všech velkých literatur vydal výbor překladů: básníky francouzské, italské, anglické vedle celé řady literárních studií a překladů jednotlivých děl velkých básníků cizích, z nichž zvláště pro tóny svobody, velkého vzletu a myšlenkové hloubky buď vzpomenuto Huga, Shelleye, Goethea a z poesie sociální překladů z Ady Negri, Rosenfelda a jiných básníků, tepajících zlo společenských nesrovnalostí.}}

 

{{DEFAULTSORT:Vrchlický, Jaroslav}}

{{Úmrtí|1912|9|9}}

 

[[ro:Autor:Jaroslav Vrchlický]]