Z pamětí krevních písařů/XVIII. Kterak mezi pány a rytíři bylo: Porovnání verzí

„Jen poshov s vínem, prosím,“ pošeptal pan Ostronický hostiteli do ucha, „jinak sotva bychom dnes dokončili —“ a trpce se usmáv, dodal nahlas, že jej mohlo drahně okolních pánů slyšeti: „Zdá se mi, jako by se melaměla naplniti slova písma o pánu, jenž vystrojiv večeři velikou, poslal služebníka v hodinu večeře, aby přivedl pozvané. A tu první řekl: Ves jsem koupil, i musím vyjíti si shlédnouti ji. Prosím tebe, vymluv mne. A druhý řekl: Patero spřežení volů jsem koupil a jdu, abych jich zkusil. Prosím tebe, vymluv mne. A jiný řekl: Ženu jsem pojal a protož nemohu přijíti. I rozhněvav se pán, kázal volati na ryncích i ulicích města na cestách i mezi ploty chudé i chromé, kulhavé i slepé — — ale můžeme-liž my, když vlasti své hodinu velikou jsme vystrojili, tak učiniti?“