Za Janem Nerudou (Biliánová): Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
+obr. |
+kat + odkaz |
||
Řádek 20:
Bylo to na přelomu r. 1884-1885, kdy v duši vlastenecky nadšeného studenta, právníka Arnošta Biliana uzrála myšlenka '''Národních navštívenek''', jimiž chtěl prospěti Ústřední matici školské. Návrh svůj napsal a poslal Janu Nerudovi, kterýž tuto myšlenku přijal a rozvedl s opravdovou vroucností ve feuilletonu „Nár. Listů“ a doporučil Ústřed. matici školské, kteráž ji také ihned provedla. Základní myšlenka byla asi tato: „Národní navštívenky jsou stvrzenky na drobné příspěvky odvedené Ústř. matici školské, jichž užíti možno k rozličným vlasteneckým příležitostem jako lístků blahopřejných i smutečních i k rozmanitým jiným ušlechtilým účelům.“ Byly po 3 kr.; tedy výtěžek z nich nebyl značný, ale při hromadném a rozmanitém jich použití stoupal výtěžek z nich tak, že Matice mohla s nimi již brzo počítati na určitý příspěvek. Název „Národní navštívenky“ změněn byl později za případnější název '''„Národní obětiny“''', kterýž brzo se ujal v nejširších formách lidu, ač znalost a účel jejich mohly jen nesnadno býi rozšiřovány.
Jan Neruda napsal k Národ. obětinám: „A myšlenka neúmorná, kteráž bude žíti a růsti, dokavad mezi námi potrvají styky a zvyky společenské.“{{Redakční poznámka|Nerudův článek viz Feuilleton. ''Národní listy'', roč. 25, č. 155, s. 1. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/8907061 Dostupné online.]}} A Neruda měl pravdu! Dnes ještě, skorem už po padesáti letech jsou Matiční obětiny dosud živým podnikem národním, ač mohly by býti mnohem výnosnější, kdyby jich užíváno bylo všude tam, kde se hodí svým vlasteneckým rázem. A co je rozmanitých příležitostí v našem národním životě, kde Obětiny mohou býti vlasteneckým projevem osobitého českého rázu — kdyby jen také obchodně snadněji přístupny byly širokým vrstvám lidu a byly po ruce všude v obchodech jim přiměřených, jako u papírníků, v knihkupectvích, u kupců, v trafikách i jiných.
Národní navštívenky, pozdější to Obětiny, byly po 3 kr.; ale za nové měny po válce stoupla cena jejich se vším ostatním zbožím desateronásobně, t. j. na 30 hal., což trvá dosud. Použití Národ. obětin jest na jevě: lze jich užívati jako osobních navštívenek, gratulačních, promočních, soustrastných i jiných lístků. Uvedeme z nich pouze jeden, jako poslední pozdrav do hrobu nebo do ohně v krematoriu. Jak tklivě působí, když k otevřenému hrobu přistupují přátelé a příbuzní zesnulého a jakožto pozdrav poslední házejí do hrobu Národní obětiny s vlastnoručním podpisem a provázejí tak mrtvého skutečně až do hrobu — a v krematoriu stejně tak až do ohně. Jde tu jenom o to, aby obětiny všude včas a po ruce byly na prodej.
Řádek 49:
když mu někdo přinese ňákou hloupou pitomost.“ A já na to: „Ale já se ho teď budu bát!“ A dlouho jsem potom k němu nešla. — Jeho ošetřovatelka mu asi pověděla, že se ho teď bojím. A když konečně po čase přišla jsem tam zase pro podpis na obětiny, vzal mne Neruda za ruku a vlídně řekl: „Už se mne nebojíte? Což pak jsem tak zlý?“ — a usmíval se. Ne, tenhle Neruda neměl ovšem nic společného s Nerudou hlasu tuřího!
{{Konec formy}}
{{Redakční poznámky}}
[[Kategorie:Životopisné vzpomínky]]
[[Kategorie:Popelka Biliánová]]
[[Kategorie:Národní listy]]
[[Kategorie:Články z roku 1934]]
| |||