Ottův slovník naučný/Dekalog: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m {{Forma}}, prostrk. |
m opr. |
||
Řádek 9:
|AUTOR=[[Autor:Klement Borový|Klement Borový]], [[Autor:Bohumil Mareš|Bohumil Mareš]]
|POPISEK=
|ZDROJ=''Ottův slovník naučný.'' Sedmý díl. Praha : J. Otto, 1893. s.
|VYDÁNO=
|ISBN=
Řádek 21:
}}
{{Forma|proza}}
'''Dekalog''' (z řec.), {{Prostrkaně|desatero zákonů
{{Prostrkaně|Církev evangelická}} pokládá '''d.''' za základní zákon celého Mojžíšova zákonodárství, za zákon mravní (k němuž připojuje se ještě zákon obřadný a občanský), jenž totožný jest se zákonem svědomí, souhrnně i úplně obsahuje všechny požadavky mravní k člověku, a tudíž závaznosti pro něho netratí, nýbrž jeho věčným pravidlem zůstává. '''D.''' musí býti vykládán ve smyslu Kristova kázání na hoře (Ev. Mat., kap. 5—7.), dle litery i dle ducha. Žádnému člověku nelze požadavky jeho dokonale naplniti i není v tom smyslu žádného spravedlivého sebou samým (Ep. Řím., 3, 10) Teprve člověk milostí Boží v Kristu skrze víru ospravedlněný začíná s opravdovým úmyslem netoliko dle některých, ale dle všech přikázání božích živ býti. Účelem zákona božího při člověku jest poznání hříchu a tudíž ukazování cesty ku Kristu, kterýž jest konec zákona. Člověk v Krista právě věřící naplňuje zákon boží z vděčnosti, nikoli pro záslužnost, ne proto, aby byl spasen, nýbrž proto, poněvadž již jest spasen.
| |||