Verze z 21. 12. 2009, 11:54 editovat Petrus Adamus (diskuse \| příspěvky) 223 editací nový text		Verze z 21. 12. 2009, 12:45 editovat zrušit editaci Petrus Adamus (diskuse \| příspěvky) 223 editací m oprava písmena Porovnání s novější verzí →
Řádek 100: „Třetího dne letnic<ref>t. j. 6. června 1623. — Celá ta stať chyb v prvním dopise.</ref> zaujal jsem s povolením velebné kapituly olomoucké sbor vystavený od Bratří a opuštěný pro Neapolany<ref>Neapolany jsou tu mínění vojáci císařští, snad oni „vojáci španělští“, o nichž vypravují při r. 1621. městské kroniky fulnecké.</ref> a neobydlený a v něm jako v každém jiném domě neobývaném konal jsem služby Boží. Svaté obřady konal jsem na přenosném oltáři a kázal jsem po žádosti kacířův. Ostýchaliť se velmi choditi do kostela katolického poslouchat kázání. Dávali na srozuměnou, že by obcovali mu rádi, kdyby konalo se v modlitebně jejich. Touha jejich měla konec, jakého nenadáli se, neboť pohnul jsem na 20 předních měšťanů kacířských, že na tom místě veřejně odpřísáhli blud, a podal jsem jim svátost oltářní, když byli tamže vyznali víru pravou. Potom za přítomnosti jak katolíků tak kacířů z nenadání měl jsem kázání polemické, které právě tak, jako ono odpřísáhnutí tak sklíčilo kacíře, že nejen nedovedli zadržeti slzy, nýbrž pro přílišnou bolest a úzkost takřka duše vypustili; také pak kázání na slova: „Slovo Boží trvá na věky,“ napsaná od kacířů na kazatelnici, utvrdilo ve víře kolísavé mínění mnohých. Abych odňal kacířům veškeru naději, že získají zase sbor svůj, kázal jsem tam na večer každou neděli a svátek.“ „0„O této modlitebně<ref>Také tato stať schází v dopise prvním.</ref> zvěděl jsem věc velmi pamětihodnou: Tenkráte, když zběsilost Čechů po korunovaci falckrabího v Praze<ref>Bedřich Falcký byl korunován v Praze 4. dne listopadu 1619.</ref> zuřila nejvíce, jakýsi katolík byl na kázáni bratrském, při němž viděl uprostřed chrámu oltář vystrojený, se dvěma svícny a svíčkami a kněze před ním, oblečeného v albu. Jat podivem, co by to bylo, že mimo mrav a zvyklost užívají oltáře, svícnův i svíček, nevčas tázal se sousedů: „Proč pak onen chodí oděn jako kněz katolický?“ Oni, nevidouce ničeho, domnívali se o něm, že šílí, když však on ustavičně dotvrzoval to, vzniklý hluk přerušil kázání a učinil jemu konec. Muž ten tudy byv uveden do jistého domu a podroben u přítomnosti pána svého a některých jiných přísnému výslechu, přísahou potvrdil, že viděl nejinak, než jak je praveno. Odtud ''bratr Amos'',<ref>Jan Amos Komenský.</ref> kazatel bratrský, chytře jal se vykládati, že to zjevil se anděl Páně, aby dotvrdil slova, jež on kázal. I bylo zapověděno muži onomu pod trestem smrti, aby nikdy neodhaloval člověku žádnému, co byl viděl. On však vida o prvních nešporách na třetí svátek letniční oltář ustrojený uprostřed modlitebny se dvěma svícny a svíčkami a před ním kněze (totiž P. Bonaventuru) oblečeného v albu a pějícího nešpory, dosvědčil v mé přítomnosti pod přísahou, že před třemi léty viděl týmž způsobem.“ „V celém panství fulneckém<ref>Stať tato čte se také v prvním listě Bonaventurově.</ref> bylo velmi málo lidí přijímajících pod jednou, nyní asi tím méně bude tam kacířů.<ref>Místo věty „nyní — kacířů“ čte se v prvním dopise věta: „teď jich je několik tisíc“.</ref> Některým svátost oltářní podávána byla pod obojí způsobou, nyní se již nežádá, tím méně podává. K nemocným byla nošena pod obojí způsobou, tajně,<ref>Slovo to schází v dopise prvním.</ref> bez úcty, nyní veřejně se zpěvem, prapory a světly se nosí v průvodě pod velmi hezkými nebesy, jež sám jsem učinil a zhotovil vlastníma rukama z hedvábí.“<ref>Slovo „z hedvábí“ chybí v prvním listě.</ref>

P. Bonaventura z Kolína, kapucin, reformator města Fulneku: Porovnání verzí