Výbor lyriky (Shelley)/Západ slunce: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
m iw |
doplnění a oprava podle novějšího zdroje |
||
Řádek 12:
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
|ZDROJ=SHELLEY, P. B. ''[[Výbor lyriky (Shelley)|Výbor lyriky]]''. Praha: J. Otto, 1901. s. 20–22.
|
|WIKIPEDIA=
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
Řádek 22:
jenž taje v modru nebes poledních,
smrt v boji byla s geniem. Ba nikdo
mu
když s paní lásky své, jež poprv bezdnou
on cestou procházel se u pole,
jež hájem zastíněno na východ
se volně v obzor
Tam slunce zhaslo teď, však prouhy zlata
se třásly v popelavých mracích, v trávě
Řádek 35:
a v stíny soumraku se mísily,
na lesů hnědých spoustu které lehly.
se z kmenů zčernalých ve stromů houšti,
co
Zda divné, Isabel, to není, děl,
že nikdy neviděl jsem východ slunce?
Tam projít zítra půjdem se a slunce
ty se mnou uvidíš…
Té noci jun a dívka leželi,
v spánku i v lásce
byl mrtvý, chladný její milenec.
Ať nikdo milost Boha nezří v tom.
Řádek 46 ⟶ 50:
leč mnoho roků žila, — ač si myslím,
že trpělivost, něžnost, smutný úsměv
a vůle pevná
pro otce kmeta, byly šílenstvím,
když šílenstvím jest jiný být než svět.
Jen vidět ji, jakbys
již důmyslný básník stkal, by tvrdá
hnul srdce v bol, jenž matkou moudrosti.
Řádek 55 ⟶ 59:
a bledé tváře byly jako mrtvé
a ruce tenké, tak že bludnou spletí
žil jemných snadno
dne
v němž ve dne, v noci duch dlí mučený,
je vše, co zbylo, bědné dítě, z tebe!
bez vášně klid a ticho bez výčitky, —
mají-li mrtví spánek ne — jen oddech,
a jsou-li v skutku tím, co být se zdají,
bez nářku věcmi, aneb jestli žijí
skanuvše v moře lásky hluboké, —
To pouze její vzdech byl jediný!
|