Kalendář/O známkách jara: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zdenek (diskuse | příspěvky)
Založena nová stránka: {{NavigacePaP |TITUL=Kalendář |AUTOR=Karel Čapek |ČÁST=O známkách jara |PŘEDCHOZÍ=Zmařený úmysl |DALŠÍ=Podjaří }} {{Textinfo |TITULEK=O známkách jar...
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m Chybný odkaz na Wikipedii; - prázdné parametry {{Textinfo}}; unifikace hodnoty parametru licence; kosmetické úpravy
značka: stránka obsahuje (obrácené (devítkové) horní uvozovky)
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Kalendář
| AUTOR = Karel Čapek
| ČÁST = O známkách jara
| PŘEDCHOZÍ = Zmařený úmysl
| DALŠÍ =Podjaří Podjaří
}}
{{Textinfo
| TITULEK = O známkách jara
| AUTOR = [[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
|PODTITULEK=
| ZDROJ = [http://www.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/41/kalendar.html]
|AUTOR=[[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
| VYDÁNO = V Praze: nak. František Borový, spisy bratří Čapků ; sv. 45, 1947
|POPISEK=
| LICENCE = PD- old- 70
|ZDROJ=[http://www.mlp.cz/koweb/00/03/34/75/41/kalendar.html]
|VYDÁNO=V Praze: nak. František Borový, spisy bratří Čapků ; sv. 45, 1947
|ISBN=
|LICENCE=PD-old-70
|JINÉ=
|WIKIPEDIA=Kalendář (literární dílo)
|WIKIPEDIA-DALŠÍ=
|IMAGE=
|POPISEK-IMAGE=
}}
{{Forma|proza}}
Řádek 30 ⟶ 22:
Nebo je kousek světového prostoru, který se do té chvíle jmenoval parcela, což je snad aramejský název pro “místo prokleté” nebo něco podobně pustého a odsouzeného, aby neslo neřád a smetí. Ale i parcela se dočká svého jarního dne, kdy se do ní pustí parta chlapíků s krumpáči a prokopou ten pohaněný povrch. Hle, jak se země otevírá: pod kulturní vrstvou pozemkové špekulace, smetí a ornice se odhaluje mrtvý a následkem toho panenský slín, opuka nebo pískový nános, z něhož dýše chlad a sirá vlhkost. Za velikého hyjé a práskání bičů se dávají na pochod vozy vrchem naložené vykopávkou; a za týden počnou ze země pučet základy a červené zdivo novostavby.
 
To rušné a halasící zednické jaro, vonící vápnem a syrovým zdivem, maltou a trámovím, není o nic méně poetické než jaro, které se otvírá čerstvou a kyprou brázdou na poli; je dokonce veselejší a chlapáčtější. Neberu nic kosům, skřivanům, drozdům a sýkorám; ale ta ryčná muzika práce, která se v těchto předjarních dnech vyhrne do ulic, ohrad a staveniští se svými kladivy a pilami, prkny, cihlami a potahy, je stejně rozjařující jako píseň ptačí. Potoky jiskří a půda vydává svůj první květ; kos flautuje svou milostnou píseň a zedník volá na zedníka: “Franto, podávej cihly!”
{{Konec formy}}