Ottův slovník naučný/Ženíšek: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
oprava azbuky |
Bez shrnutí editace |
||
Řádek 22:
{{Forma|proza}}
'''Ženíšek: 1) Ž.''' {{Prostrkaně|František}}, malíř čes. (* 25. kv. 1849 v Praze v domě č. p. 653-II. ve Štěpánské ul., kde otec jeho byl kupcem). Do r. 1864 studoval na německé reálce a již na télo škole vynikal svým kreslířským nadáním, tak že jeho učitel sám radil, aby se stal malířem. Prvnim učitelem měl se státi maliř Zimmer z Vršovic, ale pak působil na '''Ž'''-ška Javůrek, v sousedství bydlící, a r. 1864 '''Ž'''. dán na pražskou akademii, kterou řídil Engerth; v elementárce vyučoval Rom, třídu antiky měl Viktor Barvitius. Když Engerth povolán do Vídně, vzal s sebou '''Ž'''-ška, jenž ve Vídni zůstal do r. 1866 a vrátil se pak na pražskou akad., kde zatím byl ředitelem Trenkwald. '''Ž'''. provedl tu první karton ''Lazar před palácem boháčovým'', jenž byl r. 1869 vystaven. R. 1869 '''Ž'''. sloužil jako dobrovolník v c. k. armádě, r. 1870 vrátil se na akademii a zúčastnil se výzdoby schodiště v paláci hrab. Thuna na Malé straně. Podle jeho návrhu prováděli vedle něho též Tulka, Mukařovský a j. jednotlivé části figurálních vlysův a r. 1871 '''Ž'''. vystavil dva kartony ''Příchod do nového sídla'' a ''Obžínky'', část dekorace ze schodiště, na jarní výstavě na Žofíně. '''Ž'''. zatím měl své vlastní atelier, na žádost Společnosti vlasteneckých přátel umění, která spravovala akademii, vrátil se však znovu na akademii, když tam ustanoven ředitelem {{Prostrkaně|[[../Swerts|Swerts]]}} (v. t.). R. 1873 '''Ž'''. odjel na světovou výstavu do Vidně, kam zavítal také následujícího roku, aby pracoval na obraze prof. Trenkwalda ''Zjevení Kristovo'' (pro kapli na Hoře Tábor). Také Swerts oblíbil si '''Ž'''-ška a vyzval ho na cestu do Belgie. Doprovázen Roubalíkem prováděl nástěnný obraz podle náčrtku Swertsova na radnici v Courtrai. V 1. 1875—77 '''Ž'''. pracoval opět ve Vídni s Pirnerem a Tulkou v atelieru Trenkwaldově o kartonech pro malby na oknech votivního chrámu. R. 1877 je zase v Praze. V této době provedl svou velikou kolorovanou cyklickou kresbu ''Pohádky o zvířátkách a Petrovských'' pro obchodníka O. Miethkeho ve Vídni. Miethke prodal cyklus do Výmaru, odtud pak byl r. 1906 ziskán Moderní galerií v Praze. Na jaře r. 1878 '''Ž'''. odcestoval do Paříže, kdež konána světová výstava. Provedl tam kopii podobizny infantky Kláry Eugenie podle Velasqueze. Navrátiv se do vlasti maloval v Brněnci ''podobiznu J. S. Doubka'', s nímž v Paříži se seznámil. V zimě t. r. zaměstnala '''Ž'''-ška soutěž na ''malířskou výzdobu Národního divadla''. Spolu s M. Alšem komponoval nástěnné malby pro foyer, a sám navrhl výzdobu stropu v hledišti i ve foyeru. Obdržev 1. cenu, vydal se s Alšem na cestu do Italie (1879) a na podzim počali pracovati o kartonech. Také v soutěži na hlavní oponu zvítězil '''Ž'''. a provedl barevný náčrt její, podle něhož Brioschi a Kaucký ve Vídni oponu malovali. Tato první opona Nár. divadla byla zničena požárem z r. 1882. S malováním v divadle započato r. 1880. Strop ve foyeru prováděli za dozoru '''Ž'''-škova Janez
'''2) Ž.''' {{Prostrkaně|Josef}}, malíř čes. (* 1855 v Praze). Byl žákem akademie v Praze a v Mnichově. Stal se známým svými dívčími hlavičkami úměrné krásy, vždy plynně a obratně malovanými, jejichž reprodukce v našich českých a v některých německých listech často se vyskytovaly. '''Ž.''' maloval a vystavoval mimo to genrové komposice a prováděl podobizny, vždy dbaje o pečlivé, uhlazené provedení.
|