Ottův slovník naučný/Alanus: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
založeno |
m Úprava rozcestníku za pomoci robota: Autor:Josef Hanuš - změna odkazu/ů na Autor:Josef Hanuš (1862–1941); kosmetické úpravy |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Ottův slovník naučný
| ČÁST = Alanus
| PŘEDCHOZÍ = Alantsee
| DALŠÍ = Alap
}}
{{Textinfo
| TITULEK = Alanus
| AUTOR = [[Autor:Alois Jirák|Alois Jirák]], [[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Josef Hanuš]], [[Autor:Kamil Henner|Kamil Henner]], [[Autor:Karel Chytil|Karel Chytil]]
| POPISEK =
| ZDROJ = ''Ottův slovník naučný.'' První díl. Praha: J. Otto, 1888. S. 682–683. [http://archive.org/stream/ottvslovnknauni15ottogoog#page/n718/mode/1up Dostupné online.]
| VYDÁNO =
| ISBN =
| LICENCE = PD-old-70
| SOUVISEJÍCÍ =
| JINÉ =
| WIKIPEDIA-HESLO = Alan z Lille
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Forma|proza}}
'''Alanus''': '''1) A'''. čili {{Prostrkaně|Allen Vilém}}, kardinál anglický, nar. 1532 v Rossalu v Lancashiru, byl prof. v Oxfordě za královny Marie, ale za král. Alžběty k útěku donucen. Když tato zapověděla v Anglicku vychovávati a světiti katolické kněze, aby tak duchovenstvo katolické zde vymřelo, zal. '''A'''. r. 1568 v Douay v Nizozemsku zvláštní kollej k výchově kněžstva, odkud v 5 létech více než 100 missionářů do Anglicka poslal. Když mu od španělského místodržitele Requesense z politických příčin pobyt v Douay byl zapověděn, přesídlil se '''A'''. s kollejí svou do Remeše a později odtud zpět do Douay. † 1594. Velikých takto zásluh sobě získav o náboženství katolické v Anglicku jmenován kardinálem. Přeložil s Martinsem a Bristowem bibli do angličiny, kteréhožto překladu se dosud užívá v Anglicku a Sev. Americe, a mimo to napsal latinsky a anglicky několik spisův obsahu apologetickopolemického. ''[[Autor:Alois Jirák|Jrk.]]''
'''2) A'''. {{Prostrkaně|ab Insulis}}, vlastně ''Alain de Lille'', vynikající filosof scholastický, nar. ok. r. 1114 v Ryssellu (Lille, lat. ''Insulae'') v Nizozemsku, zemřel r. 1202 v Citeaux. O jeho životě ví se jen tolik, že byl cisterciáckým mnichem. '''A'''. vynikl mezi současníky jako bohoslovec, filosof, fysik, dějepisec a básník a nazýván pro všestranné své vzdělání ''doctor universalis''. Napsal mnoho spisů theologickofilosofických, v nichž snažil se jako Lombardus podepříti theologii základy rozumovými; mezi nimi vynikají ''Regulae de sacra theologia'' a ''Ars catholicae fidei''. Dílo jeho, veršem sepsané: ''Doctrinale altum seu liber parabolarum'' bývalo hojně čítáno, ke konci XV. stol. několikráte vydáno v Kolíně a Deventeru a přeloženo také do jazyka francouzského. '''A'''. složil také allegorickou báseň o XI. knihách, zvanou ''Anti-Claudianus seu de officio viri in omnibus virtutibus perfecti carmen hexainetrum''. Motivem byl '''A'''-novi {{Prostrkaně|Claudius Claudianus}}, římský básník IV. stol., kterýž v nedokončené skladbě ''Raptus Proserpinae'' líčil cestu do Tartaru (pekla). '''A'''. naopak předevzal si vylíčiti cestu do nebe a provedl to v {{Prostrkaně|Anti}}-{{Prostrkaně|Claudianu}} ukazuje všude své hojné filosofické i astronomické vědomosti, zřídka však nadání básnické. Však právě proto líbila se skladba jeho ve středověku a byla hojně šířena, přepracována, skracována i vysvětlována. Jediné v pražské univ. knih. zachováno 5 přepisů rukopisných ze XIV. a XV. stol., z nichž jeden zasluhuje zmínky pro české meziřádkové glossy v latinském textě. Neméně hojné jsou i výtahy čili kompendia z něho Jedno z nejstarších nám známých kompendií jest v rukopise cís. dvorní knihovny vídeňské z počátku XIV. století. Dle takového jednoho výtahu latinského spracována jest česká báseň (o 1527 verších) ''Alán aneb o mravném obnovení prvotní dokonalosti člověka'' (srovn. Hanuš, Sitzungsberichte d. k. böhm. Gesellsch. d. Wissen. in Prag. 1868 lI.), při čemž skladatel český čerpal také z rozličných jiných spisův a z prostonárodního podání. Úplná skladba česká zachovala se pouze v chatrném přepise z konce XIV. stol. ve Sv.-Vítském rukopise a v nesouvislých glossách českých z XV. stol. v latinském textě rukopisu universitní knihovny pražské z roku 1444. Původní sepsání stalo se nemnoho dříve. V přepise chová se ve 2 exemplárech z XVIII. a XIX. stol. v čes. Museu. Tiskem vydána v transskripci v Hankových Starobylých sklád. I. 140–200 (r. 1817), částečně ve Výb. z liter. české (1845), v Anthologii Jirečkově a Grimově I., v Semberových Dějinách čes. liter. Věrně otištěn text v Památkách staré literatury české čís. 9. od Ad. Patery: {{Prostrkaně|Svatovítský rukopis}} (1886). Aesthetická cena básně jest skrovna již v originále, a český básník k tomu nepřidal, ač také neubral. Za to vyniká svým učeným, didaktickoallegorickým obsahem, jenž vrhá jasné světlo na středověké názory filosofické a kosmologicke a výrazně charakterisuje středověkou zálibu v allegorickém představování a poučování. Toto a více ještě jazyk, značící se starobylými formami a přesností, řadí památku tuto k předním plodům překladové literatury středověké v Čechách. Srovn. Fejfalik, Studien zur Geschichte der altböhm. Liter. IV. a Úvod Paterova vydání. ''[[Autor:Josef Hanuš (1862–1941)|Hš.]]''
'''3) A'''. {{Prostrkaně|Anglicus}}, angl. kanonista († 1233), známý svou sbírkou papežských dekretalií, která povstala okolo r. 1208 a v 5 knihách 290 článkův obsahuje, z nichž 205 pap. Innocentem III. byly vydány, a doplňkem jest sbírky Gilbertovy, pocházející z r. 1201 neb 1202. Tyto dvě sbírky byly neznámým autorem sloučeny a rozmnoženy. Asi r. 1210 napsal '''A'''. první apparát ke kompilaci Bernarda Pavijského, která pochází asi z r. 1187 a nazvána jest ''compilatio prima''; avšak kompilací, které známy jsou pod názvy ''compilatio secunda'' a ''tertia'', '''A'''. neglossoval. ''[[Autor:Kamil Henner|Hnr.]]''
| |||