Kalendář Zlaté Prahy/1895/Žabí kantáta: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
unifikace hodnoty parametru licence; - manuální kategorizace dle autora
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m {{Cizojazyčně}}; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{Textinfo
| TITULEK = Žabí kantáta
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Bohumil Bauše|Bohumil Bauše]]
| ZDROJ = ''[[Kalendář Zlaté Prahy]].'' Praha : J. Otto, 1895. s. 14–17. [http://kramerius.nkp.cz/kramerius/handle/ABA001/11703509 Dostupné online.]
| LICENCE = PD old 70
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
| SOUVISEJÍCÍ =
}}
 
{{Forma|proza}}
Hlas žáby zelené dle N. Landoise.
Řádek 94 ⟶ 93:
</poem>|(Překlad Nebeského.)|odsazení=0|šířka=25em}}
 
Praví-li u Aristofana žáby <span lang="{{Cizojazyčně|el">|„δεινα γας πεισομεθα“</span>}} (zlé zakusíme), měly pravdu. Věda pokusná mnoho jim děkuje, takže žába stala se jakýmsi domácím zvířetem fysiologických pracoven.
 
Jest zajímavo sledovati v dějinách vědy, jak žába k této osudné cti přišla. První, jenž žab k pokusům používal, byl ''Swammerdam'' (narozen r.&nbsp;1637, zemřel r.&nbsp;1685). Na žábách lépe nežli kde jinde podařilo se mu zjevně sledovati a isolovati nervy; a tak první pokusy o dráždivosti vláken nervových, základ dnešní fysiologie nervů a svalů, činěny Swammerdamem na žabách.
Řádek 110 ⟶ 109:
A ona tenká blána plovací mezi prsty žáby, pak žábra a ocásek pulců jsou tak průhledny, že možno zvětšujícím sklem pozorovati podivuhodný zjev oběhu krve a podstatu vláskovitých sítí.
 
Divuplný zjev tento popisuje již Leeuwenhoek ve své <span lang="{{Cizojazyčně|la">|''arcana naturae''.</span>}} Názorem na oběh krve poznána teprv podstata krevních tělísek a mízy; v pletivech žabích poznána stavba nervů, jich původ a zakončení, zvlášť ve svalech, stavba primitivních vlakének svalových a celá řada fakt o plození a vývoji.
 
Tolik zásluh o lidstvo a přece lidé jen nevděkem splácejí, žab se štítí, výrazy plné ošklivosti o nich užívají. Othello, jenž lásku svou k Desdemoně za pramen života prohlašuje, jat žárlivostí, praví: