Cesta z Království Českého do Benátek, odtud do země Svaté, země Judské a dále do Egypta, a potom na horu Oreb, Sinai a Sv. Kateřiny v Pusté Arábii/Díl první/Kapitola 2.: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m české uvozovky; kosmetické úpravy
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m typografický apostrof ’
Řádek 18:
'''Sic Veneti stagnante Pado.'''
 
Město Benátky nejprvé svůj počátek vzalo léta po narození Krista pána 407. za času ''Arcadia a Honoria'', Řeckých císařův, když ''Radagasus'', král z Gothie, se dvěmakrát sto tisíc do vlaské země vtrhl, všecko nač přišel pálil, mordoval atd. ''Paulus Diaconus hist''. A tehdáž se mnozí po ostrovích, na nichž nyní město stojí, skryli, a s rybáři, kteříž se tu osadili, až nepřítel odtáhl a poražen byl, zdržovali. Léta 413., když Alaricus, král Vizigotský, <ref>Alaricus, král Vizigotský.</ref> týmž spůsobem do Vlach přitáhl, město Řím vybojoval a pokazil, ti lidé a jiní, co nejpřednějšího bylo, zase na ty ostrovy utekli, a tu se mnozí z nich dokonce na místě, kdež ''Riu'altaRiu’alta'' až podnes slove, osadili, a jiní, když nepřátelé z země pryč odtáhli, zase do měst se navrátili. Naposledy léta 453. pro strach <ref>Atila král Uherský.</ref> krále Atilly Uherského, kterýž všecku německou a vlaskou zemi i jiné mnohé vybojoval a vyhubil (od toho také sloul Flagellum dei, to jest bičem aneb metlou boží), tak mnoho lidu na dotčené ostrovy se vydalo, všech věcí dostatek s sebou nashromáždivše, že tehdáž město právě založili a jménem okolního národu Venetia nazvali. Leží pak na ostrovích jezera aneb zátoky moře Adriatického a právě proti řece vlasky Brenta, latině Medoacus řečené, kteráž do téhož jezera padá a se tratí. Vlastně to jezero jest díl moře Adriatického, ale velmi mělké a tiché pro vršky a ostrovy, jimiž jest od velkého moře odděleno, tak že do něho voda z moře nemůže, nežli málo kolikas místy (slovou portae, brány) jako splavy nějakými, však dobře opatřenými pro bouře mořské i pro vpády nepřátel, a kdyby několik jiných řek nebylo, kteréž do něho vpadají, málo by v sobě vody mělo.
 
Někteří přirovnávají položení břehův terrae firmae neb continuae, to jest: z jedné strany země vlaské stálé, k lučišti, hráze pak aneb ty ostrůvky z druhé strany moře velikého připodobňují k tětivě. Netoliko pak po vodě ale i po zemi z přirození opatřené jest, jsouc ku podivu pevné. Nebo voda v té zátoce jest tak mělká, že se na ní jináče nelze plaviti nežli malými a nehlubokými lodkami; k tomu na mnohých místech s žádnými lodkami k městu by přístup nebyl, kdyby canalů, to jest příkopů, naschvál k tomu udělaných, nemělo. Kdoby tedy na Benátky z té strany země chtěl připadnouti, musil by od země přes vody až do města buď z lodí aneb z vorů dříví dlouhý most ustavěti, aby přes něj vojsko převedl. Ale měl by při tom toto zaneprázdnění, že všudy tak širokého místa nenajde, aby lodí aneb vory rozšířil; pakliby našel, tedy nedlouho a nedaleko pro nestálost vody, kteráž v jistých hodinách schází a zase přistupuje, sem i tam by tím mostem metala, ažby jej roztrhla aneb odnesla. A kdeby se tolik lodí a dříví dostati mohlo, aby tak veliké byly, ješto by velkou tíž od municí a lidu snésti mohly? Benátské gondole nic toho nesnesou; a přes to měli by Benátčané všecky v své moci při městě, bráníce z daleka z velkých kusův střelby, aby se nic po vodě nevezlo, a z některého sta kusův vždy by nějaká škoda a skutek následoval. Však prvé z oné strany terrae firmae musil by šest hlavních pevností a velikých měst, jenž jsou: Padua, Tervis, Verona, Bressa, Bergamo a Crema, mimo jiné menší, dobyti a opanovati. Z druhé strany jest ta vznešená a slavná ve všem křesťanstvu pevnost Palma, v krajině Forojuliensi, a od Benátčanův léta 1594. teprv dostavená. Pakli by chtěl bez mostu na vořích aneb lodičkách k městu, tolik jich nedostane, a by i dostal, kdyby neměl lidí, dobře struh a canalů povědomých, nikoli by k městu v šiku a hlučně přijíti nemohl. Chtěl-li by pak artalerii vézti, tu by na velkých lodkách a širokých prámích aneb vořích plaviti musil; a však by skrz všecky canaly pro úzkost jich projeti, a pro divné motanice z nich se vytočiti, ani se v nich ohýbati nemohl, zatím by se z města střelbou překážka učiniti mohla.
Řádek 122:
* '''Quarantia criminale''',
čtyřidceti útrpného práva pánův, soudí zločince všelijaké.
Signori all'all’ acque,
páni nad vodou ustanovení, nad canaly a nad lodími, kteréž jsou v velkém kanálu.
* '''Sign. alle biave''',
Řádek 140:
* '''Sign. sopra le pompe''',
páni nad přílišnou nádherností, buď od šatstva, jídla, kratochvílí a stavení.
* '''Governatori dell'dell’ entrate''',
páni nad důchody.
* '''Sopra datii''',