Povětroň/XIII.: Porovnání verzí
Smazaný obsah Přidaný obsah
Bez shrnutí editace |
m uvozovky; kosmetické úpravy značka: stránka obsahuje ” (obrácené (devítkové) horní uvozovky) |
||
Řádek 1:
{{NavigacePaP
}}
{{Textinfo
| TITULEK = XIII.
| PODTITULEK =
| AUTOR = [[Autor:Karel Čapek|Karel Čapek]]
| POPISEK = Drama o umírání a smrti.
| ZDROJ = [http://www.mlp.cz/cgi/ebaweb/katlist?LANGUAGE=CZE&T_KEY=3347559]
| VYDÁNO = ČAPEK, Karel. ''Hordubal ; Povětroň ; Obyčejný život.'' Praha : Československý spisovatel, 1985
| ISBN =
| LICENCE = PD-old-70
| JINÉ =
| WIKIPEDIA =
| WIKIPEDIA-DALŠÍ =
| IMAGE =
| POPISEK-IMAGE =
}}
{{Forma|proza}}
Jasnovidec seděl na posteli, hubená kolena přitažena až k bradě, vychrtlý a groteskní ve svém pruhovaném pyžama, a díval se do prázdna, jako by šilhal. “To bych vám musel nejdřív naznačit metodu a některé pojmy,
Jasnovidec se zarazil. “Proč,
Chirurg sebou netrpělivě vrtěl, ale jasnovidec to patrně nepozoroval; docíroval s rozkoší, mával nosem a rukama a krákoral s hluboce uspokojeným přesvědčením, že pěje. “Pozor,
Chirurg frknul. Tohleto věděl také. A bezpečně.
“Rád bych vám to řekl co nejnázorněji,
Chirurg se zamračil. “Kdo vám to řekl?”
Řádek 36:
“Nikdo, ale vy neznáte inteligenci čichu. S jistou pozorností je možno rozčlenit daný simultánní dojem na věcný nebo časový sled. Máte-li dost silný, dost pronikavý a celkový pocit určité osobnosti, můžete jej při dostatečné analytické a logické schopnosti rozložit v rozvinutý obraz její životní historie. Z úhrnného tvaru života můžete dedukovat jeho jednotlivé události. Kdybych vám řekl, že to je asi taková práce, jako kdybyste dostal napsán konečný součet dlouhé řady čísel, nic víc než součet, a měl jej rozanalyzovat v jednotlivé položky, které jsou v něm sečteny, usoudil byste, že je to beznadějný úkol. Ano, je těžký, ale beznadějný není; neboť vězte, že ve svém vnitřním charakteru čtyřka, která vznikla součtem dvou dvojek, není táž jako čtyřka, která vznikla složením čtyř jednotek nebo trojky a jednotky.”
Seděl nahrben a hroty obratlů se mu rýsovaly jako zježený hřeben. “Hrozné,
Internista zachrchlal a vylovil z kapsy krabičku sladových cukrátek. “Nate, človíčku, vemte si,
{{Konec formy}}
|