Stránka:Sborník prací historických - 1906.djvu/31: Porovnání verzí

Hadonos (diskuse | příspěvky)
hrubá verze
 
Hadonos (diskuse | příspěvky)
m doplnění řečtiny
Tělo stránky (pro transkluzi):Tělo stránky (pro transkluzi):
Řádek 1: Řádek 1:
Slova V. 16 init. xxxxxxxx pokládají se obyčejně za glossem, ale i kdybychom je uznali za Herodotova, neposkytují žádné pomůcky k určení jezera; jsou zde vyjmenovány různé, od sebe vzdálené kmeny, kterých Megabazos nepodmanil.<ref>Správně tak poznamenává Chrysochou, Ή Πρασιάς λίμνη . . Atheny 1891.</ref>
Slova V. 16 init. Οί δέ περί τό πάγγαιον όρος χαί Δόβηρας χαί Άγριάνας χαί Όδομάντους χαί αύτήν τήν λίμνην τήν Πρασιάδα ούχ έζειρώδησαν άρζήν ύτό τού Μεγαβαξον pokládají se obyčejně za glossem, ale i kdybychom je uznali za Herodotova, neposkytují žádné pomůcky k určení jezera; jsou zde vyjmenovány různé, od sebe vzdálené kmeny, kterých Megabazos nepodmanil.<ref>Správně tak poznamenává Chrysochou, Ή Πρασιάς λίμνη . . Atheny 1891.</ref>


Blízko jezera však musí<ref>Gatterer (Abhandlung von Thrazien… Göttingen 1800, str. 25, 121.), Mannert (Geographie der Griechen und Römer Landshut 1812, VII., 495.). Chrysochou l. c. 10.</ref> býti pohoří Orbelos, jak vyplývá z dalších slov Herodotových V. 16 xxxxxxxxxx.
Blízko jezera však musí<ref>Gatterer (Abhandlung von Thrazien… Göttingen 1800, str. 25, 121.), Mannert (Geographie der Griechen und Römer Landshut 1812, VII., 495.). Chrysochou l. c. 10.</ref> býti pohoří Orbelos, jak vyplývá z dalších slov Herodotových V. 16 χομίξοντες έξ όρεος τώ ούνομά έστι Όρβηλος χατά γυναίχα έχάστην ό γαμέων τρείς σταυρούς ύπίστησι.


Místa pohoří toho se týkající jsou mimo Herodotovo tato:<ref>Sebral je Doell l. c. 13.</ref> Arrian Anab. Alx. I., 1, 5, [[autor:Strabón|Strabo]] VII., frgm. IO = p. 329 ''C'' a (o krajině Parorbelii) VII. frgm. 36 = 331 ''C'', dále [[Autor:Plinius starší|Plinius]] N. H. IV., 17, Mela II. 6. [[Autor:Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] xxxxxxx. III., 9, 1, 11, 1, 13, 25, Itinerar. Al. 4 a Anthol. Graeca VI., 114–116. Pouhé jen jméno, bez určitějšího udání nalézáme u Diodora XX., 19 a Polyaina IV., 2, 16.
Místa pohoří toho se týkající jsou mimo Herodotovo tato:<ref>Sebral je Doell l. c. 13.</ref> Arrian Anab. Alx. I., 1, 5, [[autor:Strabón|Strabo]] VII., frgm. IO = p. 329 ''C'' a (o krajině Parorbelii) VII. frgm. 36 = 331 ''C'', dále [[Autor:Plinius starší|Plinius]] N. H. IV., 17, Mela II. 6. [[Autor:Klaudios Ptolemaios|Ptolemaios]] Γεωγρ. ύφήγ. III., 9, 1, 11, 1, 13, 25, Itinerar. Al. 4 a Anthol. Graeca VI., 114–116. Pouhé jen jméno, bez určitějšího udání nalézáme u Diodora XX., 19 a Polyaina IV., 2, 16.


Probíráme-li jednotlivá místa, vykládajíce nepředpojatě každé pro sebe, shledávárne: 1. Ve zprávě Arrianově o pochodě Alexandra Velikého k Dunaji r. 335 musí býti míněno názvem Φίλιπποι známé ono ve starověku město nynější Filibedžik a ne město Filippupolis, jež uvádí Strabon (VII. fragm. 36) západně Strymonu v krajině Parorbelii. Že poslední domněnka, jejímž původcem jest Doell,<ref>L. c. 21, 23.</ref> není možná, vyplývá z té okolnosti, že Arrian neuvádí výslovně, že Alexander přešel řeku Strymon, kdežto přechod přes Nestos výslovně vytýká. Kdyby chtěl Arrian říci (jak míní Doell), že Alexander táhl z Amfipole na západ a pak po pravém západním břehu Strymonu mimo Filippupolis v Parorbelii, vyžadovali bychom nutně, prve než uslyšíme, že přešel Nestos, zmínky, že přešel z Amfipole na pravý břeh a pak že opět na horním toku Strymonu přešel s pravého břehu na levý. To tím spíše, ježto Arrian má obyčej o přechodu každé řeky výslovně se zmíniti.<ref>L. c. 24. Doell nedopatřením se domnívá, že Amfipolis ležela z. Strymonu; že to chybno, vysvítá z plánu Leakova l. c. III., 191, uveřejněného též u Paulyho I., 1950.</ref> Slova Arrianova
Probíráme-li jednotlivá místa, vykládajíce nepředpojatě každé
pro sebe, shledávárne: I. Ve zprávě Arrianově o pochodě Ale-
xandra Velikého k Dunaji r. 335 musí býti míněno názvem dilhmtor
známé ono ve starověku město nynější Filibedžík a ne město Filip-
pupolis, jež uvádí Strabon (VII. fragm. 36) západně Strymonu
v krajině Parorbelii. Že poslední domněnka, jejímž původcem
jest D0ell,4 není možná, vyplývá z té okolnosti, že Arrian neuvádí
výslovně, že Alexander přešel řeku Strymon, kdežto přechod přes
Nestos výslovně vytýká. Kdyby chtěl Arrian říci (jak míní Doell),
že Alexander táhl z Amfipole na západ a pak po pravém západním
břehu Strymonu mimo Filíppupolis v Parorbelii, vyžadovali bychom
nutně, prve než uslyšíme, že přešel Nestos, zmínky, že přešel
z Amfipole na pravý břeh a pak že opět na horním toku Strymonu
přešel s pravého břehu na levý. To tím spíše, ježto Arrían má obyčej
0 přechodu každé řeky výslovně se zmíniti.ř Slova Arrianova

(4) L. c. 21, 23.

(5) L. c. 24. Doell nedopatřením se domnívá, že Amfipolis ležela z. Strymonu; že to chybno, vysvítá z plánu Leakova l. c. III., 191, uveřejněného též u Paulyho I., 1950.