Paměti/XII. — Léta 1534–1571: Porovnání verzí

Smazaný obsah Přidaný obsah
Zdenek (diskuse | příspěvky)
AS: založení nové strany
 
JAnDbot (diskuse | příspěvky)
m + {{Textinfo}}; - Kategorie:Části; kosmetika; kosmetické úpravy
Řádek 1:
{{NavigacePaP
| TITUL = Paměti
| AUTOR = Mikuláš Dačický z Heslova
| ČÁST = XII. — Léta 1534–1571
| DALŠÍ =1575–1580 1575–1580
| PŘEDCHOZÍ = XI. — Léta 1527–1546
}}
{{Textinfo
| TITULEK = XII. — Léta 1534–1571
| AUTOR = [[Autor:Mikuláš Dačický z Heslova|Mikuláš Dačický z Heslova]]
| ZDROJ = [http://texty.citanka.cz/dacicky/pamtoc.html citanka.cz]
| LICENCE = PD old 70
}}
{{Forma|kronika}}
 
== Léta 1534-1571 ==
 
''Eiusdem''
 
;Léta 1534
:Albrecht z Kutštejna učiněn nejvyšším mincmejstrem království Českého, za něhožto mnoho různic a nevolí bylo i soudové před králem Ferdinandem mezi ním a Horníky o práva a svobody Hor Kuten a nátiskové nemalí i pro religion.
;Léta 1538
:V outerej po památce sv. Jana Křtitele já, Ondřej Dačický z Heslova, jměl sem svatební veselí na Horách Kutnách, pojímaje k manželství pannu Dorotu, dceru pana Mikuláše z Práchňan. - Nota. To rodičové autoris huius libri.
;Léta 1542
:Ve středu před památkou sv. Fabiána Ferdinand král vyšlal na Hory Kutny komisaře pana Jaroslava z Šelmberka, pana Jana z Pernštejna, pana Jiříka Gerštorfa, podkomořího, pana Václava Žehušického a pana Floriana Gryspeka, aby ty hory opatřili a některé neřády přetrhli a radu, konšely města, aby obnovili; což jse vykonalo. Potomně vyslyševše některé nevole mezi panem Albrechtem z Kukštejna, mincmejstrem, a některými osobami, odjeli, téměř nic nezpůsobivše.
;Léta 1543
:V ten tejden dominica řečená Judica počali dělati a mincovati tolary groše na Horách Kutnách.
:V neděli po památce sv. Bartoloměje apoštola Páně Kryštof, syn pana Albrechta z Kutštejna, mincmejstra, posekal hanebně Jakuba Hubáčka nenadále, pročež potom nesnáze byla; a musel pan Kryštof za to dáti 900 kop groš. českých.
;Léta 1544
:Duom velký šosovní, řečený Hrádek nad Páchem, v městě Hoře Kutně nákladně od N. Smíška z Vrchovišť, Horníka bohatého, vystavený, osvobozen jest práva šosovního a vysazen listem majestátem od Jeho Milosti krále českého Ferdinanda na to daným panu Albrechtovi hraběti z Kutnštejna.
:Hory stříbrné na Horách Kutnách, důl Vosel a jiné doly poručil král spustiti, a aby hned, počna od sv. Jiří, štauru a cupusu z mince nedávali. A toho poručení psaného bylo datum v Špejru svědčícího šepmistruom na Hory Kutny. I drželi o to Horníci rejtuňk, vyslavše z sebe osob několik do Prahy, kteříž by o to jednaly, aby k tomu spuštění nepřišlo.
;Léta 1545
:Z rozkázání královského nějaký Němec Mertl mincoval na Horách Kutnách tolary, o čež jse mincíři horští domácí tuze zasadili; nebo na to od starodávna svobody a obdarování mají.
:Mandaleně Nožířce a Anně Váňovic, Hornicím, dáno u pranéře po pardusu pro smilství a cizoložství. - Ta Mandalena potomně sobě to chválila, pravě, že před tím pardusem žádného štěstí nejměla, až po pardusu, a že kdyby byla věděla, že po pardusu takové štěstí jmíti bude, že by jej sobě byla před několika léty dáti kázala.
:Dominica Ad te levavi puštěno jest zase mincířům horským tolaruov mincování, však s umenšením práv jejich.
;Léta 1548
:V neděii po památce Lucie po hodině na noc tři zemané, přijevše do Hory Kutny do domu hostinského řečeného u Píšů a nechavše tu koní a jiných potřeb svých, i šli do domu, jenž sluje Na Bělehradě, a učinivše svádu, zabili dva mládence, utekli; jichžto koně rychtář městský jako odběžné pobral.
;Léta 1550
:V sobotu post Ascensionis Domini umřel jest pan Mikuláš z Práchňan na Horách Kutnách.
;Léta 1551
:Pan Kryštof Skurovský z nařízení a poručení krále Ferdinanda v přítomnosti nejvyššího pana mincmejstra, pana Jana z Vítence, v přítomnosti pánuov šepmistruov a starších obecních a soudcuov i ouředníkuov mince na rathauze v plné radě vložil jest na mne, Ondřeje Dačického z Heslova, nový, v království Českém nebejvalý ouřad, vyhlásiv mne za rychtáře královského k sedání nad šepmistry tu na Horách Kutnách, čehož jsem žádostiv nebyl. Pán Bůh rač mi pomocník býti! - Nota. Tento nový královský ouřad po bouřce té v království Českém vzniklé proto od krále Ferdinanda nařízen jest, aby města potomně nic víceji takového před sebe bráti, jse raditi a puntovati nemohli, a toho aby jim bráněno bylo. Takové hle jho jest na ně vstrčeno! Při tom také nařízeno, aby tíž rychtářové královští v městech královských spravedlnosti nápadní statkuov městských, pokuty a rugy králi náležité vyhledávány a králi k ruce dobejvány byly; a na to instrukcí a závazky týmž rychtářuov dávány. A tak klesly jsou těžce svobody království Českého, nebo i všem stavuom téhož království, aby bez dovolení královského nižádných sněmuov a sjezduov nepokládali a nejmívali, v čemž předešle od starodávna svobodu jměli, jest zastaveno a zamezeno.
:Zjevena jest faleš v tolařích dělání, o čež mnozí těžkost jměli.
:Jeho Milost královská ráčil mne zase propustiti z ouřadu rychtářství královského a vzložen jest ten ouřad na Jana Chyzderu; nebo na mne vzložen jest ouřad hofmistrství horního krále Jeho Milosti. Actum v pondělí, den památky Mistra Jana Husa , skrze pana Volfa z Vřesovic, nejvyššího písaře království Českého, a presidenta komory krále Jeho Milosti pana Floriana Gryspeka a pana Jana Špigle, rentmistra.
;Léta 1552
:Kněz Václav, archiděkan na Horách Kutnách, dal jse a vstěhoval do Libáně, byv u Hory pořád 16 1/2 let. Kazatel slova božího vejborný. Potom v Libáni brzo umřel.
;Léta 1553
:Sťat jest Zoubek, šenkýř na Horách Kutnách, protože když ženu jakousi nepoctivou chtěl bíti a ona mu dítě navrhla, kterémuž hlavu rozvrátil až do mozku; jí pak pardus dán u pranéře a dva cejchy přiloženy.
:V pátek den památky sv. Mauricia na žádost a mé toho vyhledávání arcikníže Ferdinandus, jsa místodržícím pána otce svého krále Ferdinanda v království Českém, ráčil jest mne z ouřadu hofmistrovství horního propustiti a vzložen ten ouřad na Václava Vočku a Tomáš Šprlink učiněn urburéřem.
:Ve středu po památce sv. Ducha sťat jest Joachym; šafář mince, že kradl peníze v minci, a vyznal na jiné, že totbž činili, pračež Martin písař z země vypovědín.
:Pan Jan z Vítence vzal odpuštění od ouřadu nejvyššího mincmejstrství a učiněn místodržícím toho ouřadu pan Petr Hlavsa z Liboslavě.
;Léta 1554
:U Veliký pátek monstrancí cum sacramento není do hrobu položena, ani na oltář vystavena v Vysokém a Námětském kostele. Toliko v kostele Barborském vedle prvnějšího obyčeje kněz Matouš se zachoval. Ale kněz Viktorin u Vysokého kostela a kněz Brikcí u Námětského tuze o tom lidem mluvili, že to do hrobu kladení a vystavování z Písma svatého není, nežli lidské ustanovení proti božímu přikázání a Písmuom svatým etc. Pročež potom ti dva kněží obesláni jsou do konsistoře pražské a jsou dáni do vězení na rathauz staroměstský a toho na ně podáno, aby monstrancí vystavovali, anebo aby kněžství v Čechách ani v Moravě neužívali. A oni přistoupili k tomu, že kněžství v Čechách a Moravě zanechají.
:Byl veliký mor na Horách Kutnách, v kterémžto tři synové moji jednoho dne a noci zemřeli: Mikuláš, Jindřich a Simeon, a v jednom hrobě pohřbeni. Po nich třetí den též umřel Zikmund, syn muoj, a podle nich pohřben, vše u chrámu Barborského. Quattuor filii mei charissimi s Dorotou z Práchňan, manželkou mou, splození.
:Dolu Holandru nad vsí Hlízovem dobyli jsme; není hoden pavování.
;Léta 1555
:V pondělí ráno před památkou Narození Krista Pána, syna božího, na Horách Kutnách narodil mi jse syn muoj Mikuláš, toho jmena třetí, z Doroty z Práchňan, manželky mé, na znamení, kteréž sluje bejk, a ve středu den začetí léta nového 1556 jest od pana arciděkana kněze Matouše pokřtěn. - Autor hujus libri natus.
:A v pondělí před týmž Novým létem po osmé hodině v noci strhlo jse povětří veliké s větrem, a bylo hromobití veliké, a zapálilo po vrchu věž námětskou u kostela Matky Boží na Horách Kutnách, velmi pěknou, takže všeckna vyhořela a zvonové jse slili. V kteroužto hodinu tolikéž jse stalo v městech Písku, Nymburce i na jiných mnoho místech.
;Léta 1556
:Umřel pan Pavel z Podivic, byv mince ouředníkem.
:Ve čtvrtek před památkou sv. Jiří pan Zdeněk Mezeřický z Lomnice a na Ledči a pan Jiří starší Salava z Lípy a na Malešově od Jich Milostí nejvyšších pánuov ouředníkův a soudcův k tomu nařízeni, též pan Jan Studenecký z Pašiňovsi a na Krchlebích, pan Jiří Jan starší Bořek Dohalský z Dohalic, pan Hynek Martinický z Chřenovic, přátelé k tomu z obojí strany dožádaní, prodali jsou pánuom šepmistruom k obci města Hory Kutny ves řečenou Neškaredice, ležící blízko téhož města, se vším k též vsi příslušenstvím tak, jakž toho dobré paměti pan Mikuláš z Práchňan dědicky v držení byl, a to za půl třetího tisíce a půl třetího sta kop gr. českých hotových, a to na místě a k ruce Anně, sirotku pozůstalému po Jindřichovi z Práchňan, synu téhož pana Mikuláše. A vložen jest ten prodej do desk zemských do kvaternu památného lvového léta 1556 ve středu po sv. Bartoloměji 26/8 B. 25.
;Léta 1556
:Toho roku zemřeli na Horách Kutnách Horníci vzácní a učení pan Jindřich Charvát, pan mistr Payel Vodolinský a pan Jan Šatný.
;Léta 1557
:Postaven krov nový, baňatý na věž námětskou.
:Umřela jest paní Justina Práchňanská z Hor, vlastní máti Doroty z Práchňan, manželky mé.
:Vypověděli od Hory Kutny Ludmilu Loreneovu, Dorotu Vrbíkovou, Jindřicha Julianova a pannu jednu, potom o to byli soudové, a v nic přišli.
;Léta 1559
:Lorec tvrz, věc pozemskou, koupil jsem, ležící při městě Hoře Kutně v předměstí Hlouškách, od pana Václava Podhradského z Vlčí Hory za 575 kop gr. českých. Actum sabbato post Pasca. Kteréžto tvrze byl on pan Václav Podhradský dostal směnou od pana Zdislava Zvířetického z Vartnberka.
:Feria II. post Pasca havéři a hutníci i lid obecný na Horách Kutnách zbouřili jse na pana Voka z Říčan, že posekal tři Němce z jich tovaryšstva, a udeřili naň na Tarmarce, zbili a zeprali, sotva obráněn, že ho nezabili; zběhlo se lidu několik tisíc, podle jich tu na Horách Kutnách obyčeje.
:Ve vsi Třebečicích nedaleko Hory Kutny sedláci zabili dva katy a biřice, jenž z města Čáslavě jeli.
:U Duchka Smetany, řezníka, v domě jeho nějaká obluda házela kamením, pískem a jinými věcmi sypala několik dní; lidé mnozí tam do toho domu chodili a hledali, nic nemohli viděti a najíti. Duchek potom, hospodář toho domu, brzo umřel.
;Léta 1560
:Pan z Vítence, někdejší mincmejstr, umřel.
;Léta 1561
:Petr Hlavsa z Liboslavě složen z místodržícího mincmejstrství ouřadu a vzat na závazek. A Šebestian Es, šmelcíř rud, do vězení dán a potom dovezen do Prahy. Též Tomáš Zelí a Jošt vzati do vězení, vše pro jich neužitečná škodlivá horní šmelcování. Nechtíce dobré rady poslechnouti, prošmelcovali padesáte a pět tisíc. Mates Lidl, jsa ouředníkem mince, vyšel z toho co čáp z konopí.
:V pondělí post Nicolai sťat jest Ludvík pasíř, že zabil v cestě svého tovaryše. Když jměl sťat býti, vstával, padal, převracoval jse, až mu kat do ramenou vťal. Byl mladý, pěkný, čistý pacholek.
:Jan Chyzdera, jsa císařským rychtářem na Horách Kutnách, umřel.
;Léta 1562
:V pátek v noci na sobotu po památce Tří králuov zabit jest Jan Firšic z Nabdína v domě Haluzovském na Horách Kutnách. Nevěděli, kdo jej zabil; nebo když jse jiní bili a sekali, on ukryv jse pod lavici tam zabitý nalezen. Noc své právo má a neštěstí hotové.
:V sobotu po památce sv. Panny Doroty kněz Benedikt, archiděkan na Horách Kutnách, odsouzen v Praze za kacíře a bludného člověka proti knězi Jiříkovi Mladežkovi na omluvení jeho z nenávisti.
:Ševestian Es a Jošt, šmelcíři, Němci, vypověděni jsou ze všech zemí císaře Jeho Milosti pro fortelná, Jeho Milosti císařské škodlivá při Horách Kutnách šmelcování. Tomáš Zelí propuštěn, tak aby jse horních a hutí šmelcovních nedotejkal. A Jan Lomický vzat do vězení šatlavního, že jsa písařem nad utrechtýři, lidem placení zadržoval a dlužen zůstal přes patnácte seti tolarův. Žena pomohla!
:V sobotu po památce Corporis Christi uveden jest k ouřadu nejvyššího mincmejstrství v rejtunku na Vlaském dvoře na Horách Kutnách urozený pan Jan Erazim z Švamberka a potom v sobotu ante Johannis Baptistae učiněn hofmistrem horním místo Václava Vočky Tomáš Šprlink a urburéřem Pavel Hradišťský na Kaňku.
:Toho také roku Samuel z Vodolína učiněn císářským rychtářem na týchž Horách Kutnách.
;Léta 1563
:Křečkovi hokynáři dán pardus u pranéře pro cizoložství. Pan Jiřík Šatný z Olivetu pojal k manželství pannu Johanku, dceru pana Jana z Podivic a pani Lidmily z Práchňan.
:Kněz Daniel, děkan horský, umřel v Praze a prvnějšího děkana, kněze Benedikta, vypověděli ze všech zemí královských pod hrdla ztracením.
:Na den památky Mláďátek páni Horníci, šepmistři a konšelé, ujali k obci své k pavování tři doly na cougu grejfském, totižto: Višňový, Jahodu a Kduli. Mihi non placet! Aqua et paupertas.
:Platilo toho roku obilí na Horách Kutnách: pšenice jeden strych neb korec po 20, žito po 14, oves po 8, hrách po 22 gr. českých, víno uherské po 9 penězích bílých, moravské po 6, a peníze nejdrážeji.
;Léta 1564
:Narodilo se na Horách Kutnách dítě, děvče, za branou Kolínskou v domě řečeném Slonovském, jmělo čtyry oči, čtyry uši, dva nosy, dvě ústa, dvě brady a dvě tváře po straně a na vrchu hlavy.
:Jan, syn Zahrádky zámečníka na Horách Kutnách, uloudivše pannu Marketu šlechtičnu z Kolovrat, oddal jse s ní k manželství.
:V pondělí po neděli Reminiscere na týchž Horách Kutnách N. žena Duchka ševce urodila pořád ve třech dnech čtvero dítek: dví pacholat a dví děvčat; jedno umřelo, trý živých zůstalo. A ta máti jich šestinedělka též umřela.
:Pan Petr Hlavsa z Liboslavě dán do vězení v Praze pro škody na Horách Kutnách Jeho Milosti císařské zdělané a Matesovi Lídlovi statek zapečetín.
:V sobotu před Květnou nedělí skrze Diviše Kučeru, krevního písaře rychtářova na Horách Kutnách, stala jse bouřka od havéřstva, že týž písař bral jednoho havéře do vězení, k čemuž se havéři zběhli v mnohém počtu a rozbroj velikou učinili, nechtěje dbáti na vrchnost a na právo a se spokojiti. Pročež potomně někteří z těch havéřuov, původcové té bouřky, do vězení sebráni, u bran a u pranéře mrskáni a zvypovídáni, jiní u vězení o chlebě a vodě trestáni jsou. N. Křepelka, přední původ toho, sťat býti jměl, ale hrdlo jemu jest od arciknížete Ferdinanda darováno.
:Toho roku učiněn jest rychtářem městským na Horách Kutnách Jakub Stejšek Freisichselbst, rodilý v Jihlavi městě, jenž se byl tu na Horách Kutnách oženil a osadil.
:V outerej po památce Galli sťat jest pacholek rychtářuov, že dobyl kordu na Václava Vyzinu, jenž tehdáž jměl sobě poručené rychtářství městské.
;Léta 1565
:V pátek ante Trium Regum umřel kněz Jakub, opat v klášteře Sedlci. Orate pro illo.
:Šebestian Es, šmelcíř horní, Němec, umřel u vězení na Bílé věži na hradě pražském, seděvše přes tři léta v tom vězení.
:V neděli postní Smrteldnou v dole Plimli na Kaňku zdusilo jse švubem, smradem dolovým, horním, smrteldným, kdež a když vítr docházeti nemůže, pět havéřuov, chtěje jedni druhým pomáhati, i zůstalo tam všech pět.
:Kněz Jan Habart, děkan horský, kázal slovo boží v klášteře Sedlci na velkém krchově u kostnice v pondělí po Velikonoci, čehož prve mniši nedopouštěli.
:Ve čtvrtek po památce sv. Ducha umřel kněz Adam, vnově volený opat sedlecký, a potom ve čtvrtek po památce Corporis Christi zvolen jiný, jménem Andreas. Ambo indocti.
;Léta 1566
:V poslední neděli masopustní pan Jan Erazim z Švamberka, jsa předtím propuštěn z ouřadu nejvyššího mincmejstrství, učinil na rozžehnání hody a kolací na dvoře Vlaském tu na Horách Kutnách, pozvavše k tomu pánuov Horníkuov z obojího ouřadu, městského i horního, i s fraucimorem i některých pánuov přátel svých stavu vyššího, a ctil všecky poctivě. Podle čehož darováno jest na rozžehnání témuž pánu z Švamberka dva koflíky, velká stříbrná, pozlacená, jse spojující, a paní manželce páně konvice stříbrná též pozlacená, a to od starších nad havéři obojích hor, hutníků a šlejchéřů. Což vděčně přijato.
:Dorota z Práchňan (mater autoris), manželka má milá a věrná, dokonala jest život svuoj časný na tomto světě v Lorci, tvrzi mé při Horách Kutnách, v neděli postní, Oculi řečené u chrámu Barborského na týchž Horách Kutnách u noh paní Justiny Práchňanské z Hor, máteře své, pohřbena jest. Tyto dítky nám Pán Buoh spolu dáti ráčil: Jana, Annu, Mikuláše toho jména prvního, Václava, Simeona, Zikmunda toho jména prvního, Lidmilu, Mikuláše toho jména druhého, Jindřicha toho jména prvního, Kateřinu, Justinu, Mikuláše toho jména třetího, Jindřicha toho jména druhého, a dví nedochodilých. S Annou, prvnější manželkou mou milou: Mandalenu, Dobiáše, Matěje, Václava. Buá Pán Buoh ze všeho chválen na věky věkův! Amen.
:Jeremiáš, probéř horní, Němec, nalezen jest v šachtě horní za Hlouškami mrtvý, nebo jse předtím na čtvrt léta ztratil. Nepovědomo, jak jse do té šachty dostal. I
;Léta 1567
:V neděli, den památky sv. Vavřince, o posvícení na Kaňku, pan N. Vranovský z Valdeka, kterýž jse byl tu na Kaňku v obyčeje hašpléřuom horním dal a začasté mezi nimi bejval, zabit jest v svadě od jednoho hašpléře vlastním tulichem téhož pana Vranovského. Pročež ten hašpléř do vězení jest vzat ku právu do města Hory Kutny a stat jest.
;Léta 1568
:Kašpar Fifek, vdovec, pojal k manželství Dorotu Rafejlku, vdovu, oba staří a na peníze bohatí, feria IV. post dominicam Misericordia.
:Mor v Praze začal jse při času sv. Bartoloměje, pročež mnoho lidí bohatých z Prahy rozjelo, na díle páni soudci zemští, páni z komory české, páni nad appelacími, a dali se do Kouřima; potom odtud i páni místodržící císaře Jeho Milosti obrátili jse do Hory Kutny při památce sv: Matouše, a rozkázáno i biřicem voláno po městě, aby žádný z Prahy do Hory Kutny pouštěn nebyl pod pardusem. K tomu brány a fortny osazeny byly a varta nařízena.
:Samuel z Vodolína učiněn ouředníkem Jeho Milosti císařské na Horách Kutnách a Ludvík Karel z Řasné hofmistrem.
;Léta 1569
:Jakub Freisichselbst, jinak Stejšek, učiněn Jeho Milosti císařské rychtářem na Horách Kutnách od pánuov místodržících Jeho Milosti císařské, jenž tu na Horách Kutnách zůstávali. Actum v domě pánuov starších havéřských hor stříbrných tu v městě Hoře Kutně.
:Přestali v Praze mříti a páni zemští zase jse rozjeli z Hory Kutny.
:V první sobotu postní hofmistr horní Ludvík Karel z Řasné měl obnovovati a saditi konšely mincířské a pregýřské na Horách Kutnách, ale není k tomu svoleno; nebo to náleží samému nejvyššímu mincmejstru království Českého od starodávna.
:Bohuš a Vávra, vlastni bratří, synové Brikcího korbeláře, jsouce spolu z jedné matky v jeden den narozeni, spolu, jsouce havéři, v jeden den v dole zahynuli a v jednom hrobě také spolu pohřbeni jsou na Horách Kutnách.
;Léta 1570
:V outerý ante Nicolai oběšeni jsou dva sedláci při právě města Hory Kutny, jenž vozili uhlí k horám k šmelcování na prodaj; a ti měli spolek v zlodějství s Hans Kholem, Němcem, písařem při hutích císařských, šmelcovních. A ti sedláci dávali a přinášeli ťémuž písaři zvěřinu kradenou a on písař dával jim cedulky, certifikací a vruby na víceji, nežli kdy uhlí přivezli, podle čehož jse jim v minci platilo. Když pak to vyjeveno bylo a sedláci vzati, jsa zmučeni a zvěšeni, na tom zemřeli. Stalo jse tolikéž témuž písaři. Strach byl tehdáž na Němcích. - Potom
;Léta 1571
:Mates Tregr, Němec, šmelcíř, také vzat a skrze profousa k tomu vyslaného dovezen do Prahy a Kristian Ditrich, také Němec z Normberka, jsa tu na Horách Kutnách puchalterem horním, mistrně umřel. Divně jse mátlo. Naposledy vše ututláno.
:Pater autoris. Ve středu den památky Stětí sv. Jana Křtitele léta nadepsaného 1571 umřel jest na Lorci, ddle svém, pan Ondřej Dačický z Heslova, pater meus charissimus, u víře pravé Pána Jezu Krista, syna božího, jsa stáří věku svého 61 léto.
:Nicolaus de Heslova.
 
{{Konec formy}}
 
[[Kategorie:Části]]