Slezské báje a pověsti národní/Zakletá princezna: Porovnání verzí

|ZDROJ=BUKOVANSKÝ, Karel Jaromír: ''Slezské báje a pověsti národní.'' Mor. Ostrava: vlastním nákladem, 1877. s. 5–9.

|VYDÁNO=

|JINÉ=

|WIKIPEDIA=

Sluha, na celém těle se třesa, v jedné ruce nádobku s vodou svěcenou a ve druhé metličku ze slámy udělanou, pádí rovnou cestou ke draku a namočiv metličku ve vodě postříknul draka. V tu chvíli ohromná obluda pošla. Vzav pak zlaté klíče a hodiv je přes plot do řeky Odry chvátal i s Martou k milému otci. Ten byl již všecek nemocen. Uzřev ale svou drahou Martu, vzkřikl radostí a přivinuv ji k srdci, pravil: „Opět šťasten jsem, že nalezl jsem to, co mi jest nejmilejším na světě!“ Dověděv se pak, že nejvěrnější služebník jeho Martu vysvobodil, dal mu nejen celý svůj statek za odměnu, nýbrž i Martu za manželku. Mladí pak manželé žili šťastně a spokojeně až do smrti.

 

{{Konec formy}}