Soumračnem věku/Sloky (III)
Soumračnem věku Antonín Sova | ||
Glosa | Sloky (III) | Zamyšlení |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Sloky (III) |
Autor: | Antonín Sova |
Zdroj: | Sova, Antonín, Dílo Antonína Sovy svazek II. - Vybouřené smutky, vydal Dr. Ot. Štorch-Marien, Praha, 1922, |
Vydáno: | 1898 |
Licence: | PD old 70 |
Tvé obilí zdlouha zraje a víno těžce kvasí,
když krajané znechutili ti smíchů pláč a smích pláčů.
Bouř vyzní ozvěnou marnou, tvé léto je beze krásy.
A střízlivě vystydly oči zklamaných vyznavačů.
Nuž, rozžhni svá všecka světla… Však zavři budoucně dveře
před nesmírných obdivů slovy, opojného mládí.
I před vystřízlivěnou láskou, která zpět obdiv béře
a před zráním, které mýlí, před jistotou jež zradí.