Soumračnem věku/Čekal jsem…

Soumračnem věku Antonín Sova
Do světlého lesa, jenž zapomenutím se nazývá…	Čekal jsem…	Hostina života

Údaje o textu
Titulek:	Čekal jsem…
Autor:	Antonín Sova
Zdroj:	Sova, Antonín, Dílo Antonína Sovy svazek II. - Vybouřené smutky, vydal Dr. Ot. Štorch-Marien, Praha, 1922,
Vydáno:	1898
Licence:	PD old 70

Čekal jsem jednou od básníků pilných a tklivě shonlivých
též rudých květů, jež ke rtům bych vášnivě přitisk’,
na jeden výkřik jsem čekal, na jednu palčivou bolest,
a v závratných rytmech tančící nově zrozenou radost.

Slov řeka bez člunů, slunce, staře zrozená echa,
vše mrtvé a bez okouzlení, střízlivý na všem večer,
vše mudrácky hotové, prostřednost hrdopýšků,
stisk umírněných rukou, ty malomocné zraky.

Na hromadu mrtvých knih jsem složil horkou hlavu,
rty rozpukané, marně po rudé květu toužím,
v nich nevoní černá země jarními teplými dešti,

v nich březový nevzdychá háj a vzdálené nehučí moře,
v nich neční ledovce k severu šarlatem ozářené,
v nich netančí smavé víly, v nich nikdo nezlořečí.