Sociální spravedlnost — nezbytný požadavek národní existence

Údaje o textu
Titulek:	Sociální spravedlnost — nezbytný požadavek národní existence
Podtitulek:	Státní president dr. Hácha k dělníkům a soukromým zaměstnancům
Autor:	Jako celek anonymní; převážná část: Emil Hácha
Zdroj:	Lidové noviny, roč. 49, č. 20. str. 3 Moravská zemská knihovna v Brně
Vydáno:	12. 01. 1941
Licence:	PD old 70

ČTK — Praha 11. ledna

V pátek 10. ledna přijal pan státní president dr. Emil Hácha na Hradě vedoucí pracovníky odborového života, soustředěného v Národní odborové ústředně zaměstnanecké. Na Hrad přišli představitelé Ústředny, Ústředí dělníků, Ústředí jednot soukromých zaměstnanců a všech jejich členských jednot. Za kancelář státního presidenta byli přítomni docent dr. Kliment a dr. Jelen.

Pan president se zájmem vyslechl projev úřadujícího místopředsedy Národní odborové ústředny zaměstnanecké Václava Stočesa, jemuž odpověděl takto:

»Děkuji Vám srdečně za to, že s tak velkým pochopením připojili jste se k mé výzvě, abyste v řadách pracujícího lidu pečovali o klid a pracovní výkonnost. V dějinách našeho veřejného života musí být tato vaše zásluha vděčně kvitována. Rád slyším, že Národní odborová ústředna je na vzestupu.

Pan předseda se dotkl toho, že já odedávna jsem měl smysl pro otázky sociální a pro poměry lidí za mzdu pracujících. Nebylo to pro mne jen otázkou teoretického zájmu, nýbrž i ve své praksi jsem byl blízko místům, kde se tyto otázky řešily, a nepojímal jsem tyto věci jen jako povinnost služební, nýbrž i jako příkaz citu. Byl jsem vždy přesvědčen, že sociální spravedlnost je nejen požadavek doby, ale že je to nezbytný požadavek národní existence. Vždy jsem toužil po tom, aby se vytvořil mezi všemi vrstvami národa, zvláště u lidí ve mzdě pracujících, rodinný cit a rodinné smýšlení k celku.

Jsem přesvědčen, že všechny sociální nesnáze při dobré vůli se dají řešit v míru vzájemným dohovořením a uvažováním. Ovšem, musí na všech stranách býti smysl pro rodinné společenství národa. Jsem rád, že vaše hnutí je na vzestupu, a doufám, že tento vzestup budu moci i nadále sledovat.«

Po těchto projevech byli panu státnímu presidentovi ve skupinách představeni všichni přítomní činovníci. Skupiny činovníků dělnických uvedl předseda Stříteský, místopředsedové Tůma a Valchař, a skupinu soukromozaměstnaneckou uvedl místopředseda František Bíl. Pan president vyslechl při té příležitosti nejnaléhavější přání a náměty, týkající se potřeb pracujícího člověka. Srdečně se potom s přítomnými rozloučil a požádal je, aby všemu členstvu tlumočili upřímně jeho pozdravy.