Smrt – konec – zvonec
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Smrt – konec – zvonec |
Autor: | Adam Václav Michna z Otradovic |
Zdroj: | MICHNA Z OTRADOVIC, Adam Václav a Antonín ŠKARKA. Básnické dílo. 2. vyd., v Odeonu 1. vyd. Praha: Odeon, 1985, 426 s. Živá díla minulosti, sv. 100. alarmo.nostalghia.cz |
Licence: | PD old 70 |
Co smrt jest, chcete věděti?
Slyšte, staří, slyšte, děti:
jest smrt jest všeho konec.
Mrhá stříbro, tratí zlato,
vše zboží obrací v bláto:
jest všech pokladů konec.
Ruší rozkoš, dobrou vůli;
mění všecku lidskou zvůli:
jest veselosti konec.
Tovaryšstvo přetrhuje
i manželstvo vyzdvihuje;
jest vší krevnosti konec.
Maže císařská nadání,
nedbá na panská vydání:
vší mocnosti jest konec.
Láme obrovou statečnost,
praví, že v ni není věčnost:
jest zdraví, síly konec.
Po němž bez konce nastává
věk, jenž na věky zůstává:
jest smrt věčnosti zvonec.
Jak se nejprv s nim zazvoní,
hned nám prach, popel zavoní:
nastává věk bez konce.
Člověče, pomni na konec;
pomni stále na ten zvonec.
A nebudeš hřešiti.