Smlouva společenská/Úvod překladatele

Údaje o textu
Titulek: Smlouva společenská
Podtitulek: Základy práva politického
Autor: Jean-Jacques Rousseau
Původní titulek: Contract social
Zdroj: ROUSSEAU, Jean; ADÁMEK, Karel. Smlouva společenská Roudnice: A. Švagrovský, 1871.
https://ndk.cz/uuid/uuid:b28ab6b0-8b97-11dc-bb5e-000d606f5dc6
Vydáno: 1871
Licence: PD old 70
Překlad: Autor:Karel Adámek
Licence překlad: PD old 70

„Stát jsem já!“ zvolal hrdě Ludvík XIV. „My jsme stát!“ zahřímal za nedlouho nad hrobem tohoto generálního despoty národ francouzský. Francie stala se v letech 1789-1814 krvavou kolébkou svobod a práv národů. Revoluce francouzská vyvrátila strašně výrok smělého krále, rozbořila celou smělou budovu legitimity z milosti boží i svrchovanosti jednotlivců. Události nikdy tak krutě, tak rychle nezapřely hrdé domněnky králův.

V posvátném zápasu práv lidských se sděděnými zlořády a středověkými theoriemi nepředčí nižádná doba dějin světových dobu první revoluce francouzské.

Lidský duch", píše Thiers, „těká stále od předmětu k předmětu; duch francouzský odvrátil se od kazatelny a od divadel a přilnul k vědám společenským a stát- ním, tím nastal obrat rozhodný. Po celé století zápasili lupičové práv národních o zetlelou moc svou; parlament, kněžstvo a dvůr zápasili o přednosti a pracovali vzájemně o vlastní zhoubu; uprostřed víru toho odpočívá dvůr líně, tone v nejhanebnějších mrzkostech a ssaje tuk národa; národ zbohatl a procitl, pozoruje tyto spory, slabostí jedněch užívá za zbraň proti druhým; nemá ještě vplyvu na politiku; směle ale nezkušeně vztyčuje nové zásady žilť toliko v theoriích; tento národ jest ochoten obětovati krev i statky za vydobytí stanoviska, jež druhdy v Evropě zaujímal a z něhož ničemností a bídáctvím potlačitelův svých byl vytištěn: taková byla Francie věku osmnáctého.

Vstoupením Ludvíka XVI. na trůn (1774) bylo pohoršení dovršeno.

Celé století pracovalo na odhalení a dovršení zlořádů panujících; dvě léta dostačila k upravení výbuchu a k připravení massy lidu k boji,“