Slezské pohádky a pověsti/Podivný zajíc

Slezské pohádky a pověsti František Sláma
Krajánek a čert	Podivný zajíc	Mezi třemi hruškami

Údaje o textu
Titulek:	Podivný zajíc
Autor:	František Sláma
Zdroj:	SLÁMA, František: Slezské pohádky a pověsti. Opava: Slezská Kronika, 1893. s. 57. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Platů béře náš pán až na sedm tisíc, žádné panstvo v celém Slezsku nebéře víc, a proto, čeho není, ukrást musíme, že nás za to kat nemine, dobře víme.“

Tak pěje stará píseň Frýdecká z dob roboty. Venkovský lid musil tehdy pánům nejen platit, ale i do polí na robotu chodit a při honbách nadhánět zvěř. I byl prý jednou jeden chalupník samý figel, a jak pánům mohl něco naplést, zlomyslně to provedl.

Jednou páni při honbě v lese si odpočívali a pojídali chutná jídla; chalupník trochu od nich odešel a užmoliv z koudele klubko, položil je na zem a zakryl klubko svým střecháčem (kloboukem).

Páni pochutnavše si, vstali a dali se na další honbu. Tu naráz chalupník nadzvihnul svůj střecháč, foukl do klubka a klubko jako zajíc letělo zrovna před panstvem. Páni sebou trhli, natáhli své flinty a stříleli do toho zajíce, až z něho chlupy lítaly. Zajíc však nepadl; rány ho jen popoháněly dále, až zmizel kdesi v obilí. Hledali zajíce v poli, ale nalézti ho nemohli. Chalupník potom doma vypravoval, jak pány napálil.