Skandální aféra Josefa Holouška/Kapitola 6
| Skandální aféra Josefa Karel Čapek | ||
| Kapitola 5 | Kapitola 6 | Kapitola 7 |
Nazítří pak Hlídka ocitovala zčásti zvláštní vydání Korouhve a připojila k tomu:
Z doznání Holouškova je zřejmo, že do jeho strašlivé aféry je zapletena celá rada osob. Z těch, které dosud jmenoval, upozorňujeme zvláště na jména Arthur Taussig a Hugo Lederer a připomínáme, ze jsme od počátku upozorňovali na rituální a židovský ráz obscénních výjevů v bytě Holouškově. Redaktor Slavík, který je rovněž doznáním Holouškovým silně kompromitován, je organizovaný socialista a byl za Rakouska souzen pro antimilitaristické rejdy. Důtklivě pak upozorňujeme zemskou školní radu na jméno učitele Kostomlatského, kterýžto povedený vychovatel mládeže podle výpovědi Holouškovy holduje po nocích zakázaným hrám a podobným orgiím. Mají snad takové osobě býti svěřeny útlé dětské dušičky? Pak se nemůžeme diviti, že roste zločinnost jako blín v otrávené studni!
Naproti tomu pan vrchní rada Štok nás žádá, abychom uveřejnili, že neudržuje, a nikdy neudržoval bližších styků s Josefem Holouškem a že jej 17. prosince nepotkal, ani s ním nemluvil. Tím se celá „obhajoba“ Holouškova hroutí jako domek z karet postavený na hlíněných nohou. Další z kumpánů Holouškových, bolševik Rokos, měl již kdysi co dělat se soudy, byv volán jako svědek v jakési při. O jedno svědectví více nebo méně je lidem tohoto druhu zřejmě lhostejno. Není pak divu, že falešné přísahy kvetou jako houby po dešti! Co se týče Jana Vondráčka, byl jeden jeho tovaryš předloni trestán pro násilí spáchané v opilství. Náš lid si už sám udělá názor o věrohodnosti těchto svědků, kteří by chtěli usvědčiti tisk vládních stran z nějaké třeba i nezaviněné nepřesnosti.
Marie Malá, oběť zvířecího týrání Holouškova, zemřela včera u milosrdných bratří nenabyvši již vědomí. Jak jsme zjistili, byla po dlouhá léta almužnicí u sv. Tomáše a trávila již půl roku na loži nemohouc hnouti údem. Její pohřeb bude se konati zítra nákladem pohřebního bratrstva bl. panny Anežky…
Klub poslanců a senátorů naší strany se včera usnesl podati pilný dotaz k ministru zahraničí, co je mu známo o Holouškově účasti na atentátu proti Mussolinimu a jak dalece je zjištěn Holouškův podíl na bolševické špionáži.
Jak se dovídáme, je postavení ministra zahraničí povážlivě otřeseno následkem posledních událostí.
Rovněž Hlasatel ocitoval v jádře zvláštní vydání Korouhve a poznamenal k tomu:
Vrchní rada Štok, jeden z Holouškových „svědků“, neblaze proslul za války svým černožlutým rakušáctvím; tehdy se ovšem psal Stock a pronásledoval sveřepě české a pokrokové lidi, že prý přechovávají doma sádlo. Korunním svědkem Holouškovým je obchodník s rybami Jan Vondráček, o kterém se nám sděluje, že jeho ryby páchnou bahnem. Není to snad bahno z aféry Holouškovy?! Ostatní „společnost“ Holouškova je vesměs bolševická a židovská cháska s několika Němci a monarchisty, kteří za mrzký peníz slouží nepřátelům našeho národa. A což až vyjdou najevo ti ostatní, které si Holoušek ještě nechává za lubem! Patrně očekává, že jeho mlčení – bude dobře zaplaceno! Aspoň ta nápadná netečnost všech úřadů k skandální aféře Holouškově nasvědčuje tomu, že byl dán „shora“ pokyn ututlat, co se ještě dá. My však bdíme! Caveant consules!
„Poslouchejte,“ pravil americký Čech, když toto vše v kavárně četl, „tohle všecko jsou — eh — opoziční noviny?“
„Kdepak,“ děl mu domácí Čech, „to jsou samé orgány vládních stran.“
„Jděte,“ divil se americký Čech, „tedy proč tak — eh — are they agitating — řežou do vlády a úřadů?“
„To je u nás takový zvyk,“ poučil ho domácí Čech.
„Hum,“ mínil Amerikán. „A copak se u vás nelynčuje? Víte, natřít dehtem — a obalit peřím — a na lucernu, víte?“
„Ne,“ řekl Čech důstojně. „My jsme civilizovaná země.“
„Jděte,“ podivil se Amerikán upřímně.
Téhož dne přinesl také Rudý den jednu lokálku:
Čím se baví buržoazie. Měšťácké listy mají zas jednu aférku ze své „lepší společnosti“. Vyčítají buržujovi Holouškovi, že se ve svém přepychovém bytě baví s děvčátky a že předváděl onehdy různým pravičáckým politikům a ministrům při šampusu různé hry, kterým prostý lid říká sviňáctví. Proti tomu se cudný Holoušek uraženě brání, že on docela nic, že se jen nevinně napapal a nabumbal, a pak unaven tímto výkonem šel nevinně hajat na otoman a spinkal až do večera, pak šel trochu ven vyvětrat své napuchlé pandero, potom si v šámbru nevinně zahrál v kartičky a osvěživ se takto šel zase domů žrát, chlastat a chrnět jako hodný chlapeček. Tím se takový buržuj honosí jako ctnostným životem, zatímco milióny dělníků se dřou na jeho pohodlí. Holouškové, s vámi bude nový svět účtovat co nejdříve a nejpádněji!
Krom toho vyšly toho dne o skandální aféře Holouškově články a lokálky v 19 domácích denících, 178 místních týdenících a všech velkých světových žurnálech. Co se týče tisku zahraničního, byl Josef Holoušek v 13 případech rozsápán od rozzuřeného davu, ve 2 případech zaživa upálen i se svým domem a v 51 případě zatčen. Z čehož je zřejmo, že v tomto světě dosud nevymřel smysl pro spravedlnost.