|
מַה־טֹּבוּ אֹהָלֶיךָ יַעֲקֹב. מִשְׁכְּנֹתֶיךָ יִשְׂרָאֵל׃ ואֲנִי בְּרֹב חַסְדְּךָ אָבוֹא בֵיתֶךָ. אֶשְׁתַּחֲוֶה אֶל־הֵיכַל קָדְשְׁךָ בְּיִרְאָתֶךָ׃ יְיָ אָהַבְתִּי מְעוֹן בֵּיתֶךָ. וּמְקוֹם מִשְׁכַּן כְּבוֹדֶךָ׃ וַאֲנִי אֶשְׁתַּחֲוֶה וְאֶכְרָעָה אֶבְרְכָה לִפְנֵי־יְיָ עֹשִׂי׃ וַאֲנִי תְפִלָּתִי־לְךָ יְיָ עֵת רָצוֹן אֱלֹהִים בְּרָב־חַסְדֶּךָ עֲנֵנִי בֶּאֱמֶת יִשְׁעֶךָ׃
|
מה Jak líbezné jsou stany Tvé, Jakobe, příbytkové tvoji, Israeli! A já — pro hojné milosti Tvé přicházím do domu Tvého, klaním se ve svatém chrámě Tvém v uctivosti před Tebou. Ó Hospodine, já miluji pobyt v domě Tvém a místo, kde sídlí velebnost Tvá! — A já — se klaním a kořím, klekám před Hospodinem, stvořitelem svým. — Modlím se k Tobě, Hospodine, v čas milosti Tvé. Ó Bože, v hojném milosrdenství Svém vyslyš mne pro pravdu spasení Svého! Amen.
|
PD old 70