|
קלא שִׁיר הַמַּעֲלוֹת לְדָוִד. יְיָ ׀ לֹא־גָבַהּ לִבִּי וְלֹא־רָמוּ עֵינַי וְלֹא־הִלַּכְתִּי ׀ בִּגְדֹלוֹת וּבְנִפְלָאוֹת מִמֶּנִּי׃
אִם־לֹא שִׁוִּיתִי ׀ וְדוֹמַמְתִּי נַפְשִׁי כְּגָמֻל עֲלֵי אִמּוֹ כַּגָּמֻל עָלַי נַפְשִׁי׃
יַחֵל יִשְׂרָאֵל אֶל־יְיָ מֵעַתָּה וְעַד־עוֹלָם׃
|
שיר (Žalm 131.) Píseň stupňů Davidova. Hospodine, nepozdvihlo se srdce mé, ani se povýšily oči mé, aniž jsem se zabýval věcmi velikými, aneb vyššími, než mi náleží. Věru, uspokojil a utišil jsem duši svou jako odstavené dítě u matky své; jako odstavené dítě jest u mne duše má. Doufej, Israeli, v Hospodina od nynějška až na věky!
|
PD old 70