קכז שִׁיר לַמַּעֲלוֹת לִשְׁלֹמֹה אִם יְיָ ׀ לֹא יִבְנֶה בַיִת שָׁוְא עָמְלוּ בוֹנָיו בּוֹ אִם־יְיָ לֹא־יִשְׁמָר־עִיר שָׁוְא שָׁקַד שׁוֹמֵר׃
שָׁוְא לָכֶם מַשְׁכִּימֵי. קוּם מְאַחֲרֵי־שֶׁבֶת אֹכְלֵי־לֶחֶם הָעֲצָבִים כֵּן יִתֵּן לִידִידוֹ שֵׁנָא׃
הִנֵּה נַחֲלַת יְיָ בָּנִים שָׂכָר פְּרִי הַבָּטֶן׃
כְּחִצִּים בְּיַד גִּבּוֹר כֵּן בְּנֵי הַנְּעוּרִים׃
אַשְׁרֵי הַגֶּבֶר אֲשֶׁר מִלֵּא אֶת־אַשְׁפָּתוֹ מֵהֶם לֹא יֵבֹשׁוּ כִּי יְדַבְּרוּ אֶת־אוֹיְבִים בַּשָּׁעַר׃
|
שיר (Žalm 127.) Píseň stupňů. Píseň stupňů Šalomounova. Když Hospodin nestaví domu — nadarmo namáhají se stavitelé jeho s tím; když Hospodin neopatruje města — nadarmo bdí strážce. Nadarmo, že časně vstáváte, pozdě sedíte, kteří pojídáte chléb námahy; ten dává miláčku Svému ve snách. Hle, dar od Hospodina jsou dítky, odměnou jest plod života. Jako střely v ruce hrdiny, tak dítky mladosti. Blaze muži, kterýž naplnil toul svůj jimi! Nebudou zahanbeni, když mluviti budou s nepřáteli v bráně.
|