Sfinx (Tarnowski)
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | Sfinx |
| Autor: | Władysław Tarnowski |
| Zdroj: | Lumir, číslo 1. 10. ledna 1880 . s. 15. |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | František Kvapil |
| Licence překlad: | PD old 70 |
_-_Sfinx.png) Lumir, číslo 1, 10 ledna 1880. s. 15. |
|
Ó smutná, věků záhado! ó dive,
kdo rozluštil tě? Pojal kdo tvé cíly?
Tys jako měsíc v oblaku, jenž dříve
již zhas a nyní svitl – sotva chvíli!
Tvých rysů výraz v mou teď duši vniká
jak před věky snad v prsa Megarčíka.
Tvé oko smutné, přimknuté, se kalí,
rty v mlčení se věčné pozaťaly
a křídla tvá, jež připravena k letu,
již bez hnutí – ač orlí na nich péra,
ač hodna vzlétnout k prahu hvězdných světů,
přes čelo věnčí tvé noc chmurná, šera.
Ó Sfingo! hadanko ty Oidipova,
jež směješ se, když oběť klesá v znoji,
já dam ti číši, která slzy chová
a, ty mi rcí, kde hvězda víry mojí?
Ó vezmi číš tu – slovo jedno rci mi –
neb v propast' klesni s zraky výsměšnými!
Tvůj šišak egyptský nechť Isis zase
si vezme zpět v té upomínek řase,
a pohadky tvé, tajemné jich steny
jsou mi jak Polsky závoj utajený:
a jestli Reeka géniem byl v tobě,
jest vzkříšením mé vlasti ve žalobě!
- Přel. Fr. Kvapil