Sepsání války peloponnesské/91.
Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
90. | 91. | 92. |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | 91. |
Autor: | Thúkydidés |
Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
Licence: | PD old 70 |
Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
Licence překlad: | PD old 70 |
To slyšíce oni, věřili Themistokleovi, z přátelství k němu; když pak jiné zprávy docházely a na jisto se pravilo, že se hradby stavějí a že již k hodné výši dostoupily, nebylo lze déle pochybovati. To pak seznav onen, domlouval jim, aby se nedali pověstmi klamati, nýbrž aby raději ze svého středu tam vyslali muže některé vážné, jižtoby jim pravdu vůčihlednou zvěstovali. Vypravili je tedy. Themistokles pak Atheňanům po tajmu o jich příchodu zprávu dal, radě, aby je co nejtajněji zdrželi a nepustili dříve, nežliby oni sami zpět se navrátili (byliť totiž i druzí poslové k němu se dostavili: Habronichos, syn Lysikleův, a Aristides, syn Lysimachův, zvěstujíce, že hradby již dostatečné výše dosáhly), obávalť se totiž onen, žeby Lakedaimoňané, zvěděvše pravdu, nepropustili jich více. Tak tedy Atheňané posly Lakedaimoňanů zdržovali, jak byl Themistokles vzkázal, on pak předstoupiv, Lakedaimoňanům otevřeně vypravil, že město své již opevněno mají, tak že obyvatele své chrániti může. Jestliže Lakedaimoňané nebo jich spojenci budoucně poselstvím s nimi jednati chtějí, aby se dostavili jako k mužům, jižto rozeznati umějí, co i jim samým i všeobecnému dobru ku prospěchu slouží. Neboť když uznávali za lepší město opustiti a na lodí se utéci, bez nich prý to dokázati dovedli, a cokoli více s nimi v poradu brali, nic prý jim v náhledech svých nezadali. Tak prý tedy i nyní za lepší považují, aby své město měli ohrazené, anoť tak i jednotlivým obyvatelům i všem spojencům bude prospěšnějším. Nelze zajisté, řekl, aby se o dobro obecné souhlasně a stejně radili, leč kdo mají proti nepříteli dostatečná opatření. Buď prý tedy musí města všech spojenců neohrazena býti, anebo i co se stalo, za dobré se uznati.