Sepsání války peloponnesské/13.
| Sepsání války peloponnesské Thúkydidés | ||
| 12. | 13. | 14. |
| Údaje o textu | |
|---|---|
| Titulek: | 13. |
| Autor: | Thúkydidés |
| Zdroj: | THUKYDIDES. Sepsání války peloponneské. Parubice: F. & V. Hoblík, 1885 Národní knihovna České republiky |
| Licence: |  PD old 70 |
| Překlad: | Jan Nepomuk František Desolda |
| Licence překlad: | PD old 70 |
 Související články ve Wikipedii:Triéra, Samos, Periandros, Kýros II., Kambýsés II., Polykratés ze Samu, Rineia, Délos, Fókaia |
|
Když pak Hellensko mocnějším se stávalo a bohatství většího nežli prve nabývalo, ustanovily se namnoze v městech při zmáhajících se důchodech násilnické samovlády (nejprve však byly rodinné kralovlády za jistá čestná práva[1] a Hellensko vypravovalo lodí i více a více si hledělo námořnictva. Korinťané pak byli první, jižto prý lodnictví pěstovali týmž způsobem skoro jako nyní, a první triery[2] hellenské byly prý v Korinthu vystavěny. Shledává se také, že i Samickým Ameinokles, stavitel korinthský, čtyry lodí vystavěl; jest pak nejvíce 300 let až do konce této (peloponnesské) války, co Ameinokles k Samickým přišel; a nejdávnější bitva námořní stala se, co víme, mezi Korinťany a Kerkyřany;[3] od té pak jest po touž dobu též nejvýše 260 let. Neboť město Korinth, ležíc na okřídlí, byloť ovšem obyvatelům vždy místem obchodním, poněvadž Hellenové za starodávna více po zemi nežli po moři přes okřídlí toto vespolek s sebou obcovali, i kteří na Peloponnesu i kteří mimo něj bydleli, a byli bohatstvím mocni, jakož i staří básníci dosvědčují, neboť „bohatou“ nazývají krajinu tuto.[4] A když potom Hellenové více plavbou se obírali, zrídivše si oni (Korinťané) lodí, loupežnictvo námořní potlačili,[5] a poskýtajíce na obě strany (po zemi i po moři[6]) příhodné tržiště, bohatými příjmy k veliké moci vznesli město své. — I Ionové méli později mocné loďstvo za panování Kyra, prvního krále perského, a syna jeho Kambysa, a válčíce proti Kyrovi opanovali po nějakou dobu moře sousední. — I Polykrates, jsa za Kambysa samo vládcem samickým a loďstvem se vzmoha, mimo jiné ostrovy podrobené podmanil si Reneji[7] a věnoval ji Apollovi Delfskému. — I Fokaiové,[8] zakládajíce Massilii, přemohli Karchedoňany bitvou námořní.
- ↑ Tím rozuměti sluší netoliko přednostenství občanské, nýbrž i smluvené dávky a dary.
- ↑ Soudím, že lépe by bylo podržeti řecké původní slovo s českým zakončením „triera“, nežli neurčité a německému napodobené „trojveslí“, což jenom na tři vesla, nikoliv pak troje pořadí veslařův okazujíc, pojem neurčitě udává. Zdali pak by se nehodilo lépe slovo „trojpatrovice“? I J. Kvíčala „triéry“ užívá. Her. I. pozn. 152.
- ↑ Za příčinou usmrcení syna Periandra podnikl Kypselos, samovládce korintský, výpravu proti Kerkyřanům a přemohl je. (Herod. III. 35.)
- ↑ Iliad. II. 570. ἀφνειόντε K.
- ↑ t. docela, úplně; Minos pak jenom „seč byl“. (V. výše č. 4.)
- ↑ „Na obě strany“ lze trojnásobným smyslem vzíti, buď kteří jednak z iónského a jednak z aigaiského moře připluli, oni do přístavu Lechaion, tito do Kencher; nebo kteří po zemi buď z Peloponnesu nebo z Hellenska přicházeli; anebo všeobecně „po zemi a po moři“, jímž se obojí první smysl vyjadřuje.
- ↑ Západně od Delu ležící ostrůvek.
- ↑ Obyvatelé města Fokaia v Menší Asii, původem lonové; ale Massilia (dnešní Marseille) byla již dříve založena, okolo 600 př. Kr., bitva pak tato stala se r. 536 př. Kr.