Sekáči/I.

Sekáči Svatopluk Čech
	I.	II.

Údaje o textu
Titulek:	I.
Autor:	Svatopluk Čech
Zdroj:	ČECH, Svatopluk. Tři cykly básní a Sníh. 3. vyd. Praha : F. Topič, 1913. (Sebrané spisy Svatopluka Čecha; sv. díl 16). S. 181-239.   Národní knihovna České republiky
Vydáno:	1903 (časopisecky), 1904 (knižně)
Licence:	PD old 70

Vy lány široké a luhy,
polí nesčíslné pruhy,
kam až sahá chodce zor,
jak smavo mi,
jakzdravo mi,
když letí zraky nespoutané
přes vaše vzorce pestrotkané
až k modru hor,
jichž obrys lehce vdechnut na obzor!

Vy líchy zelené a zlaté,
s českou duší pevně spjaté,
její vzpomínka i sen,
z těch vašich pout
se těžko zout:
nechť kdekoli váš rodák vězí,
jej oblétá dech vašich mezí
a ve vás jen
klid nachází, sám sobě navrácen.

Jen jedna hymna k nebi vznáší
pravé vzlety země naší,
z jejích citův utkána:
když pod blankyt
nad mořem žit,
nad sekáčů a žneček davy
svůj vznese trylek rokotavý
zpěv skřivana
a práci pěje libé hosanna!

Nechť klasy ducha žít nám třeba
nebo jít za skývou chleba
v trhů vír a dílen hluk,
v ten ruch a shon
jak dálný zvon,
jež zabloudilce volá zpátky
v kraj, kde je doma, na klín matky,
vždy onen zvuk
se ozve zas a zrychlí srdce tluk.

Nechť valem tíhnem’ v městské vřavy,
přece náš je živel pravý,
pravým teplem dýše krb
tam jedině
v té šířině,
kde v dál se táhnou lány, luhy,
kde voní doškou mezi stuhy,
kde zvoní srp
ve žlutém obilí a modru chrp.