Sebrané básně (Puchmajer)/Krokodýl a sum

Sebrané básně Antonín Jaroslav Puchmajer
Hlemejžď a zajíc	Krokodýl a sum	Pěnice a slavík

Údaje o textu
Titulek:	Krokodýl a sum
Autor:	Antonín Jaroslav Puchmajer
Krátký popis:	bajka
Zdroj:	Soubor:Puchmajer, Antonín Jaroslav - Sebrané básně.djvu Národní knihovna České republiky
Vydáno:	Praha, 1881
Licence:	PD old 70
Index stran

Dětí dvé po břehu Nýlu hrálo,
A se smálo,
Ploché kaminečky v vodu metajíce,
Mističky si pěkné dělajíce.
Krokodýl tu z vody vyskočí,
A než přijde dětem do očí,
Mrštiv sebou, po jednom z nich chňapne,
A je lapne,
Pachole to křiče mizí mezi zuby
Jeho strašné huby.
Druhý, podobnou by nebyl kořistí,
Utíká, a plače ubohého
Tovaryše svého,
Šťastně ujde krutých čelistí.
Poctivý a hodný sum,
Svědek této strašné příhody,
Zhrozí se, a hloub se vrhne do vody.
Brzy ale slyší nový šum:
Slyše v sítí lidojeda toho
Vzdychati a lkáti mnoho:
Potvora ta, vece, nyní soukromí
Cítí osten svědomí.
Svatá Prozřetedlnosti!
Která často hájíš nevinnosti,

Proč též neochráníš neviny
Před takými zlosyny?
Ten že toho želí, jeví jeho pláč;
Čáka jest, že lítý ten se bude káti žráč.
Příhodná je tuším chvíle k dání
Napomenutí mu ku pokání.
Poďme! Nábožný náš sum,
Jemuž srdce outrpné a zdravý um:
Plač, ó plačiž, volá, duše zlostná,
Nelítostná,
Nepravostí svých, když tebe
Ku pokáni zůve milostivé nebe.
Zkruš se! žel jen Bohy donutí,
Hříchy tvoje dáti v zapomenutí.
Nešťastníku! dítě sežrati!
Nad zločinstvím tvým mé srdce krvácelo;
Nyní, slyše tebe plakati,
Opět občerstvělo.
Ano! jest mi žel, dí ještěr: že sem nekvapil,
Že ten druhý prch, že sem ho nelapil.
Báseň tato zvěstuje,
Kterak zlosyn lituje.