Sázka v klubu AGS/Sázka v klubu „AGS“

Údaje o textu
Titulek: Sázka v klubu „AGS“
Autor: Otakar Batlička
Zdroj: BATLIČKA, Otakar. Sázka v klubu AGS
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Liftboy, mladý černoch v hezkém stejnokroji obsluhovače výtahů v budově klubu „AGS“ otevřel hbitě dveře zdviže. – „Dobrý večer, pane Gregore!“ – Oslovený muž, statný čtyřicátník vysoké postavy, s úsměvem poděkoval na pozdrav. – „Jaká je dnes návštěva v klubu?“ tázal se během jízdy do sedmého poschodí, ve kterém jsou klubovní místnosti. „Asi čtyřicet pánů se už sešlo…“

Muž vystoupil ze zdviže, odložil v šatně plášť a vešel do zasedací síně. Vyměnil s přítomným i srdečné pozdravy a posadil se do svého křesla. Klubovna byla zařízena zvláštním stylem. Na stěnách visela řada map. Diplomy a obrazy z různých zemí zdobily stěnu nad prostorným krbem. V kožených klubovkách hověli si starší pánové, zatím co jiní v hloučcích tiše spolu rozmlouvali.

Klub „AGS“ nebyl pro obyčejné smrtelníky! Být členem „AGS“, to bylo více než by nezasvěcenec snad předpokládal. Nikdo nemohl vstoupit do klubu jen tak beze všeho. Nejdříve musel vykonat něco významného, buď na poli vědy nebo umění nebo sportu, nebo i jinak vyniknout nad průměr svých spoluobčanů. Teprve když výbor klubu „AGS“ uzná, že ten či onen je zasloužilou osobností, je mu nabídnuto členství. „AGS“ byly pouze zkratky celého jména klubu a znamenaly „American Geographic Society“, česky „Americká zeměpisná společnost“. Mít zkratku „AGS“ na navštívence znamenalo více, než kdyby se na ní skvěla knížecí koruna.

Téměř každý z přítomných byl významnou osobností zvučného jména. Dnes byl právě den členské schůze. Přesně v osm hodin zazněl sálem lehký úder gongu, znamení, že schůze se zahajuje. Přítomní zasedli kolem velkého stolu a předseda „AGS“, profesor Arnold Graham, zahájil jednání. Probral významné události posledních dnů ve všech dílech světa. Hovořil o nových objevech v lékařství, o nových dílech uměleckých, o výkonech a rekordech v různých odvětvích sportu. – „Již několik let není odnikud hlášena žádná zpráva o výpravách loveckých. Zdá se, jako by svět ztratil zájem o osoby druhu Stanleye Liwingsta, manželů Johnstonových, kteří byli poslední, jež uspořádali velkou loveckou výpravu do afrického vnitrozemí.

V tajné výborové schůzi naší společnosti bylo usneseno, abych vám sdělil toto: Posledním velkým podnikem naší společnosti bylo probádání mořských hlubin v Mexickém zálivu, které, jak vám známo, podnikli dva členové naší společnosti, doktor Miguel Zander a geolog profesor Lewis. Při této příležitosti byl dosažen oběma pány i světový rekord v dosažení mořské hloubky.

Dlouhé dva roky byla naše společnost v nečinnosti, a proto mně tajný výbor uložil, abych vyzval našeho známého cestovatele a lovce, pana Franka Gregora, aby laskavě uvážil nabídku, kterou mu jménem společnosti učiním. Společnost „AGS“ dává v sázku prémii 100.000 dolarů, když její člen, jmenovaný pan Frank Gregor, splní tyto podmínky: V době deseti měsíců vykoná deset loveckých výprav, a to vždy na jiný druh dravé zvěře a v jiné zemi. Má být lovena zvěř dravá, počítaje v to plazy, ryby a ptáky. Každý jednotlivý úkol musí být vykonán během jednoho měsíce, počítaje v to čas spotřebovaný cestováním z místa na místo. Na přípravu k tomuto podniku dáváme 30 dnů, stejně tolik i na cestu zpět, to jest návrat a závěrečné práce. Tedy celkem jeden rok. Dopravní prostředky může jmenovaný pán použíti podle vlastní volby.

Přijme-li pan Frank Gregor naši nabídku, je povinen zasílal každý měsíc zprávu o tom, jak byl jednotlivý úkol vykonán. Zprávu musí vždy provázet fotografické snímky a trofej z uloveného druhu dravce. Lovit smí pouze sám a bude doprovázen jedním členem naší společnosti, který bude dbát na dodržování stanovených podmínek. Oba pány bude doprovázet jeden služebník, kterého si sami určí. Veškeré výlohy, spojené s prováděním úkolu, jehož cílem je vytvořit světový rekord v ulovení nejznámějších dravců v různých zemích ve stanovené době, hradí společnost „AGS“. Jestliže by pan Gregor nevyhověl kterékoliv z podmínek stanoveného plánu, musí cestu ihned přerušit a nemá žádný nárok na vypsanou prémii.

Zvěř, která musí být ulovena, je tato: medvěd lední, vlk, puma (lev stříbrný), kondor, žralok, jaguár, vodní had (Anaconda), aligátor, lev a tygr. Dáváme panu Franku Gregorovi sedmidenní lhůtu na rozmyšlenou a prosíme, aby nám příští pátek sdělil, zda je ochoten úkol na něho vkládaný převzít. Předpokládáme, že on, jako zkušený cestovatel a na slovo vzatý lovec, pozná, je-li náš návrh splnitelný, či nikoliv!“

V shromáždění nastal rozruch a zraky všech se otočily na muže, který byl vyvolen k tak nesnadnému úkolu! Gregor povstal – nastává ticho. – „Pane předsedo a vážení přítomní! Jsem překvapen neočekávanou nabídkou, které se mi právě dostalo. Není možno, abych se rozhodl ihned, to jistě pochopíte. V ustanovenou dobu dovolím si dát odpověď. Nyní mě laskavě omluvte, sedm dnů je velmi krátká doba na promyšlení tak významného úkolu, na propracování cesty a plánu. Chci začít o věci uvažovat ihned.“

Pánové v klubu „AGS“ ještě dlouho hovořili o novém podniku své společnosti, když Frank Gregor už doma ve své pracovně prohlížel pozorně mapu. Vstoupil jeho věrný dlouholetý sluha Petr Hogg, vytáhlé nazrzlé chlapisko, rodem Irčan. Dobrý služebník, ale… – „Petře, víš, kde je Labrador?“ Petr klade rozvážně na stůl číšku s čajem… „Nevím, pane, ale já se zeptám strážníka.“ Gregor vybuchl smíchem. „Víš, jak je daleko odtud do Irska? Tak Labrador je mnohem dále a myslím, že tam za 14 dnů pojedeme…“

„Smím se ptát, pane, co tam budeme dělat v tom Dabradoru?“

„Budeš mi nadhánět ledního medvěda a já jej zastřelím, zvědavče!“ Petr zamžoural nechápavě očima a tiše vyšel z pokoje. Na chodbě zůstává stát a jeho rty šeptají: „Svatý Patricku, jen ať mi pán nestůně!“