Údaje o textu
Titulek: Zpověď
Autor: František Šimeček
Zdroj: SLÁDEK, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 157–158.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 70

Chodila klečet před kaplu
skleněných dveří kláštera,
nahlédla v zraky hluboko
mladého pana pátera.

Tu sevřel srdce nepokoj
a sevřel srdce tajný žal,
šla vyznávat se z viny své —
pan páter krásně zpovídal.

Pan páter mluví o ráji,
o věčné lásce, naději,
o andělích, že dívce se
až oči touhou rosejí.

A když jí všechno pověděl,
udělal kříže znamení:
„Ty’s velká, velká hříšnice —
přijď častěji sem k modlení.“

A dívka, velmi kajícná —
ji páter denně uhlídal,
až svatá se z ní stala již,
a jí se páter zpovídal.

Klekají dlouho u sebe
a slzma štolu rosejí —
o víře mluví, o lásce —
o žádné ale naději.