Ruch (almanach 1868)/Svatá svatba
Ruch (almanach 1868) | ||
Plakala bříza, plakala | Svatá svatba | Matce |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Svatá svatba |
Autor: | Václav Šnajdr (jako Vácslav Šnajder) |
Zdroj: | Sládek, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha: 1868. Str. 171–172. Národní knihovna České republiky |
Vydáno: | 1868 |
Licence: | PD old 70 |
Pojď milenko, tam na horu,
kde slunéčko nám blíže,
to knězem bude milosti
a ruce naše svíže.
I šli na horu pospolu
a líbali se v líce.
Ach on je synem rychtáře
a ona — poběhlice.
I vešli v bílou kapličku
a klekli u oltáře
a modlili se v objetí
a líbali se v tváře.
Jim slunko bylo páterem,
paprslek štolou zlatou
a panna Marja družičkou,
i svatbu měli svatou.
A když byl obřad vykonán
a páter v sakristii,
svlek’ talar a pak za horou
ve černém rouchu míjí.
Šli dolů s ptačí muzikou,
však sladší chvěla tělem —
To „svatá“ svatba před bohem
a svědkem spasitelem.
A tamta svatba, co měl pak
s bohatou dcerkou tady,
to svatba byla před lidmi.
Tak hyne život mladý!