Ruch (almanach 1868)/Silvestrová pohádka z r. 1866

Údaje o textu
Titulek: Silvestrová pohádka z r. 1866
Autor: Žitomír Vrba
Zdroj: SLÁDEK, Josef Václav. Ruch : básně české omladiny, vydané roku 1868 k upomínce na založení národního divadla. Praha : vlastním nákladem, 1868. s. 190–192.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD old 140

Jest kdesi mocný, silný hrad
tam chladném na severu,
a s oken září světel třpyt
jak ve pohádce, věru.

A v hradě hlučno — veselo
a dost drahého vína,
nu — však již na to vydělá
ta bídná luzovina.

Jsou hlavy plny moudrosti
a ústa plna smíchy,
a dveře zvolna otvírá,
stařeček smutný, tichý.

„I dí tu jeden ze sboru:
Ty’s vetchý — jak rok starý,
a jsi-li jím — nu, k čemu si
začínat s tebou sváry!?

Ty’s vůli naši pokořil
a budil luzu k hnutí,
nuž, prázdním tento pohár ti
na věčné zahynutí.“

A znovu zvoní poháry
a pění tok se vinný —
I kráčí stařec ze sálu
do chýžky luzoviny.

A na rtech, sotva živých již,
usedá úsměv hravý:
„„Já jdu se s vámi rozžehnat,
vy tvůrci příští slávy.

Vás odchovali k hanbě jen,
vás, otce příštích dějů,
a posměch, bídu vseli vám
mých zašlých do šlépějů.

Ti z vás jim chtěli život dát
a hrozili jim katy,
ti chtěli žít — zvraždili je
svým hodům na útraty.

Vy prosili jste o chleba
a potupou vám stlali —
Já ptal se, či že živi jste?
Vy ozvat jste se báli.““ —

A udivených dětí sbor
si slova jeho šeptá:
„Nuž, jen ať přijde jiný zas
a znovu ať se zeptá!“