Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého/Velectění pánové a přátelé!

Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého Bohuslav Balbín, Emanuel Tonner
	Velectění pánové a přátelé!	Připomenutí překladatele

Údaje o textu
Titulek:	Velectění pánové a přátelé!
Autor:	Emanuel Tonner
Zdroj:	BALBÍN, Bohuslav. Rozprava na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého. Praha: nákladem Spolku pro vydávání laciných knih českých, 1869. s. V–VI. Národní knihovna České republiky
Licence:	PD old 70

Ohlížeje se, komu bych připsal překlad výtečné rozpravy, Bohuslavem Balbínem sepsané na obranu jazyka slovanského, zvláště pak českého, nemohl jsem býti dlouho na rozpacích, že připsání takové nikomu více nepřísluší, než Vám, Pánové velectění, stateční měšťané a obyvatelé staroslavného Hradce Králové, kteréžto město povždy věrně stálo k svaté naší věci národní a kromě tolika jiných mužův znamenitých vlasti naší vydalo také výtečného syna toho, jenž v době nejsmutnější tak nadšeně a neohroženě ujímal se potlačovaného jazyka mateřského.

Již tedy, velectění pánové a přátelé, připisuje Vám skrovnou práci svou, netoliko mám oumysl, abych Vám a městu Vašemu podal jakýs takýs důkaz vážnosti své, nýbrž chci také, ať tak dím, útokem hnáti na vlastenecké srdce Vaše, snažnou k Vám vznášeje prosbu, abyste na to pomýšleti ráčili, by ve slavném městě Vašem postaven byl pomník důstojný muži tomu, jenž přes všecka protivenství nepřestával sloužiti vlasti a národu. — Budeť pomník takový vzácnou ozdobou města Vašeho, budeť, na nemalou vlastní Vaši památku čestnou, důkazem výmluvným, že Hradečtí trvají šlechetném smýšlení Balbínově, budeť synům Vašim, ano potomstvu až nejpozdějšímu napominatelem stálým, aby řídíce se dle vznešeného vzoru velikého rodáka svého, horlivě bránili nejdražší po předcích odkaz a přispívali k tomu, aby se i na dále splnila vroucí prosba a modlitba Balbínova: „Svatý Vácslave! Nedej zahynouti nám a budoucím!“

Jsa přesvědčen, že mi nezazlíte prosby této, k jejímuž uskutečnění přispívati budou s radostí zajisté všickni Čechové zdární, zůstávám

upřímný ctitel a přítel Váš

Emanuel Tonner.

V Praze, dne 25. května r. 1869.