Riegrův Slovník naučný/Psychopannychia

Údaje o textu
Titulek: Psychopannychia
Autor: neuveden
Zdroj: Slovník naučný. Jedenáctý díl, Obach - Ristić (v 3. doplňku). Praha : I. L. Kober, 1874, str. 81.
Národní knihovna České republiky
Licence: PD anon 70
Související články ve Wikipedii:
Duše

Psychopannychia (Ψυχή duše, παννύχιος po celou noc trvající), též hypnopsychia (ύπνος spaní), spánku podobné položení duše, jež trvati (prý) má až do vzkříšení. Peripatetikové domýšleli se, že duše, nástroje těla zbavená, nemůže žádné činnosti vyvinovati, až by zase novým tělem byla opatřena. Jim podobně učil biskup Vigilantius Barcelonský v V. stol., odvolávaje se na 1. Kor. 15, 20; I. Tess. 4, 13; Неb. 11, 39; a odvozuje z toho, že ani spravedliví nebudou hned po smrti, nýbrž až po vzkříšení oblaženi patřením tváře boží. Papež Jan XXII., ač zdál se k této domněnce se kloniti, ale později zavrhl ji; též Benedikt XII. vydal bulu, aby ji za klamnou prohlásil; souhlasně rozhodl sněm Florentský. Učíť se pak v katolické církvi, že hned po smrti těla postaví se duše na soud boží, aby brala co za živa zasloužila, buď v nebi neb v očistci, aneb v pekle. — Za doby reformací hájili náhled o spaní duše novokřtěnci; Kalvín ho zavrhoval; Sociniané pak a jiní protest. učenci, na př. Atropaens, Heyn atd., přijali a zastávali. — Uvážení zasluhuje, co o spánku duše složil Dr. Bolzano v knize Athanasia (Sulzbach 1838, 2. vydání).