Riegrův Slovník naučný/Auripigment
Riegrův Slovník naučný | ||
Auriol | Auripigment | Aurivillius |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Auripigment |
Autor: | Petr Hobza |
Zdroj: | Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 400 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Auripigment |
Auripigment lat., tolik co barva zlatá, čes. kamenka, jmeno u Plinia poprvé se vyskytující a vztahující se na pěkný minerál, jenž se nalézá pořídku krystalován v krátkých šesti- neb desítibokých sloupcích; obyčejně tvoří kavalky složené z lupenův snadno rozdrobitelných, měkkých a poněkud ohebných, barvy ohnivě citronové, lesku perlového, prosvitavý, hutnoty 3,5 asi. Obsahuje 61% arsénu a 39% síry, jest teda chemickým ohledem pouhý sirník arsénový (3fach Schwefelarsen). Objevuje se na slojích jílových s realgarem kpř. u Tajovy blíž Báňské Bystřice, v solfatarách a na rozpuklinách činných sopek, málokdy na žilách: u Kapníka, Felsöbáně, co host v Jáchymově, v Andreasberku, v Malé Asii, Číně a Mexiku. Mimo malířství se potřebuje v barvířství k rozpouštění indychu. Připravuje se též uměle sléváním síry s bílým utrýchem na hutích, ale ten je velmi nečistý a náramně jedovatý, ač i čistý pro jedovatost z užívání malířského téměř naprosto vyobcován. za.