Riegrův Slovník naučný/Anarchie
Riegrův Slovník naučný | ||
Anaplerotica | Anarchie | Anaristie |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Anarchie |
Autor: | František Ladislav Rieger |
Zdroj: | Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 196 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD old 70 |
Heslo ve Wikipedii: Anarchie |
Anarchie (řec.), bezvládí, stav společenstva, kde není vůbec uznané aneb dosti mocné vlády ani platnosti zákonův. A. nemůže míti dlouhé trvání, ježto společenstvo potřebujíc k blahobytu svému především pořádku a bezpečnosti práv, vždy brzo nějakou vládu ze sebe vyvine a časem raději tyrana snese, nežli a. A. teda buď předchází utvoření státu anebo nastává na čas v dobách revolučních převratův ve společenstvě jaksi chorobném. Časem zjevují se v některé zemi toliko poměry a-cké, kde buď strany rozličné o vládu zápasí a sebe střídavě přemáhají (jako v posl. dobách republiky římské), anebo kde vláda uznaná je tak slabá, tak nedbalá, aneb tak příliš decentralisovaná, že právům přechodu nečiní, svévole mocnějších nestaví a tím potřebu pěstního práva spůsobuje, jako bývalo na př. v st. něm. a jako v tur. říši. Časem spílají ovšem lidé příliš tuhé vlády milovní všemu volnějšímu společenskému ruchu a. — Jakož je a. nezřízený boj rozdrobených sil společenských, kdež jedna druhé často na škodu jest, ježto by při dobrém vedení si prospívati mohly, je druhý extrem společenského stavu despotie, kde jsou všecky síly spojeny v tuhý celek ve prospěch jediné osoby vůlí svou též nad právo stavící. A. některé zemí může mít nejeden škodný vliv na státy sousední, i čehož vyvozovali někteří právo sousedních státův k zakročení pro potlačení a.; avšak nezdá se, žeby mezinárodní právo tomu dovolovalo, ježto tu obrana stačí a sousedu rozsouditi nenáleží, zda-li u souseda a. jest, tím méně do sousedních záležitostí mocně se vtírati, ježto by domnělého práva takového snadno nadužívati se mohlo proti sousedům, státní poměry své snad jen spůsobem dovoleným i dle práva vyvinujícím. Anarchisté slovou, kdož takové poměry zastávají neb uvádějí. Jest mezi politiky spor, je-li lépe, aby vláda činila mnoho neb málo. Ve smyslu těch, kteříž mají za to, že je nejlépe, když se činnost státu nejméně cítiti dává, vyslovil jeden spisovatel fr. i paradoxon: že nejlepší stál jest bezvládí. Užívání slova toho v takovém smyslu převrátilo by však zcela posud obvyklý jeho význam. R.