Riegrův Slovník naučný/Ahasverus

Údaje o textu
Titulek: Ahasverus
Autor: František Ladislav Rieger
Zdroj: Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 71
Moravská zemská knihovna v Brně
Licence: PD old 70

Ahasverus neb Ahašveroš, (LXX. Ἀσουήρος Vulg. Assverus). Zdá se, že slovo to, znamenajíc = lev král, bývalo čestným jmenem perských králův vůbec, podobně jako „farao“ při egyptských. Dle jiných jest to pouze hebrejská forma perského titule pro krále Xerxes (kšérše); jisto jest, že jím v St. Z. mnoho perských králův, ač neurčitě, jmenuje. A. u pror. Dan. v IX. kap. vykládá se na Daria, syna Hystaspova, neb na Astyagesa medského; v knize Ezra, kap. IV. rozumí se Cambyses, následník Cyrův; v knize Esther Xerxes neb Artaxerxes Dlouhoruký (456). — 2) A. či Abbassvérus, jmeno Věčného Žida. Pověst, již kolik set let stará, praví, že A. Krista Pána, když cestou na horu Kalvarii pod křížem klesaje u jeho dílny (tesařské neb ševcovské) odpočinouti chtěl, s láním odehnal, načež prý slyšán byl hlas: Jdi a kráčej bez ustání, dokud se nevrátím. Odtud prý bloudí Věčný Žid po světě nemaje pokoje a nemoha nikdež odpočinouti, marně hledaje smrt v bitvách, v ohni i vodě, již prý hledati bude až do soudného dne. Báje tato, k niž se přidává mnohá jiná nedotvrzená pověst o tom, kterak A. nechvalně byl zapleten do dějův života Kristova, mají jakousi poetickou barvu, protož i nejeden básník báječné postavy této užil; u nás Nebeský v básni Protichůdci, u Francouzů Eugène Sue k známému románu Věčný Žid (fr. le Juif errant, bludný Ž.) a j. Báje ta byla v rozličný smysl vykládána; Göthe praví, že Věčným Židem rozumí se člověk pouze rozumový, jenž nemoha pojmouti věci božské srdcem a myslí zbožnou všecko jen chladným rozumem bez lásky pojímaje a bez nadšení rozbíraje, o všem jen pochybuje a v ničemž ustáleného poklidu nenalézá; jiní vykládají A. na sám národ židovský, jejž prý v něm báje zosobnila a na jeho neustálené bytí mezi všemi národy na světě, s nimiž nemůže splynouti а k jedné vlasti pevně přilnouti. R.