Riegrův Slovník naučný/Acosta
Riegrův Slovník naučný | ||
Acorus | Acosta | Acquaviva |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Acosta |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 25 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD anon 70 |
Heslo ve Wikipedii: José de Acosta |
Acosta Gabriel neb Uriel, nar. v Oporto r. 1587 z rodiny sice židovské, avšak z rodičův křesťanských. Jsa s počátku horlivý katolík, přestoupil pak pod jmenem Uriel Jurista k židovství a utekl se do Amsterdamu. I tam však filosofoval rabbinům příliš svobodomyslně, než aby mu byli nezamezovali působení jeho naukové, spisy to psanými proti nesmrtelnosti duše a proti zjevení starého zákona. Dali ho konečně do kletby, pronásledujíce ho i jinými a různými prostředky, čímž se mu živobytí tak zošklivilo, že se r. 1647 v zármutku nad svým pronásledováním zavraždil. Před smrtí svou sepsal životopis svůj: Exemplar vitae humanae vyd. 1687 v Amst. a 1847 opět od Wellera v Lipsku; v témž roce vyd. Jelínek v Srbišti (Zerbst) nauku Akosty, ježto atheismem či bezbožstvím zavání. — 2) A. Jos., Španěl, prov. řádu jez. v Peru, * 1539, † 1609. Sp. šp. přírodní i mravní historii Z. Indie (Sevilla 1609). 3) A. Joaquin, jeden z prvních učenců J. Ameriky v naší době, kapitán genie v N. Granadě. Vyd. více map a spisů geog.-hist. o vlasti své.