Riegrův Slovník naučný/Acidita
Riegrův Slovník naučný | ||
Aci-Reale | Acidita | Acies |
Údaje o textu | |
---|---|
Titulek: | Acidita |
Autor: | neuveden |
Zdroj: | Slovník naučný. Praha : I. L. Kober, 1860–1874, 1890, str. 25 Moravská zemská knihovna v Brně |
Licence: | PD anon 70 |
Acidita' (něm. Acidität od lat. acidum = kyselina), kyselost, má vlastně dvojí význam. Všecky kyseliny (v. t.) mají tu vlastnost, že se slučují se zásadami a dávají sloučeniny obojetné, ani kyselé ani zásadité, totiž soli; ale nevšecky kyseliny červení lakmusový papír, zrovna jako jej nevšecky zásady modří, než toliko ty to mohou činiti, které se ve vodě rozpouštějí. Jest tedy a. co protiva alkaličnosti, vlastnost: působiti na lakmus a na jazyk co kyselina. V širším pak smyslu je a. vlastnost slučovati se se zásadami v těla obojetná, v soli — tu pak naproti a. či kyselosti stojí zásaditost (basicita). Acidimetrie, jest úhrn všech spůsobů sloužících k určení množství nějaké kyseliny čisté ve vodnatém jejím roztoku. Může k tomu vésti určení potažné tíže, lámavosti světla, pak nasycení alkalim atd. v. t. Acetometer.